Vtipy

Francouz se chlubí:
„U nás stavíme tak rychle, že ráno jedu do práce kolem louky a odpoledne domů už kolem nový automobilky.“

Ital na to:
„Já jedu ráno do práce a nic, a když se vracím, tak tam stojí nová textilka a z práce jdou ženský v šatech, co tam vyrobily.“

Čech se nedá:
„U nás začnou zedníci ráno v osm stavět pivovar, a v deset už jsou namazaný.“

V kostele byla vyloupena pokladnička. Po několika dnech obdržel farář obálku s dvacetikorunou. Na přiloženém lístku stálo:
„Ukradl jsem ve vašem kostele sto korun. Protože mě trápí svědomí, posílám tímto dvacet korun zpět. Bude-li mě svědomí trápit dál, můžete počítat s dalšími splátkami.“

Mladá žena se učí hrát tenis. Ať dělá co dělá, všechny míče končí v síti. Trenér je už zoufalý a tak ji poradí:
„Prosím vás, zkuste tu raketu držet stejným způsobem jako držíte manželovo přirození.“

Jakoby zázrakem začne žena hrát úplně perfektně. Učitel ji chválí:
„Výborně, ale teď si tu raketu vyndejte z úst a zkuste ji držet v ruce!“

Přijde Michal na návštěvu k Frantovi, který je na vozíku. Sedí, povídají a když už k večeru začíná být zima, Franta Michala poprosí, zda by mu z horního pokoje přinesl bačkory. Ten se ochotně zvedl a jde do pokoje, kde najde dvě Frantovy dcery jenom v kalhotkách, které jsou v nejlepších letech. Jedné je 17 a druhé 19. Zálibně se na ně podívá a na jejich otázku, co tam dělá, jim odpoví:
„Váš otec mi řekl, že vás můžu přefiknout.“

Vyděšeně se na něj podívají a říkají:
„To určitě není pravda, to by náš tatínek nikdy neřekl!“

„Tak vy mi nevěříte?“ ptá se a otevírá dveře. „Franto, obě?“ zavolá.

Ze zdola se ozve:
„Jo, jo, Michale, obě!“

V synagoze se vedle sebe modlí Lederer v hezkém novém kožíšku a Kohn ve starším ošumělém kabátu. Lederer prosí:
„Bože, dej, ať udělám kšeft za 10.000 $.“

Vedle něj Kohn:
„Bože, dej, ať udělám kšeft za 5$.“

A tak to jde dokola. Po chvíli Lederer vstane, sáhne do portmonky, vyndá pět dolarů a podává je Kohnovi:
„Vezmou si to, Kohn, a nerozptylujou mi Hospodina.“

Pomoc Africe, koncert U2. Na podium přichází Bono. Zastaví se a tleskne. Po vteřině znovu. A znovu. Diváci nechápou. Po deseti vteřinách Bono povídá:
„Při každém mém tlesknutí umře v Africe jedno malé dítě.“

A z davu se ozve:
„Tak s tím koukej přestat, ty vrahu.“

Pepa se vytahoval před kamarádem, že jeho sestra se přestrojila za chlapa a šla do armády. Kamarád se diví:
„Hele, ale to se s nima musí i sprchovat, převlíkat a všechno, ne?“

„No, to jo.“

„A to na to jako nepřijdou?“

„Přijdou, ale myslíš, že to někdo řekne?“

Horolezec spadl z útesu a při pádu se na poslední chvíli zachytil o malou větev.

„Pomoc! Je tam někdo nahoře?“ zakřičel zoufale.

Náhle se kaňonem rozezněl majestátní hlas:
„Pomohu ti, můj synu, ale nejdříve musíš mít ve mne víru.“

„Ano, ano, věřím ti!“ vykřikl muž.

„Pusť tu větev,“ zahřmělo shora.

Nastala dlouhá pauza... a pak se muž znovu ozval:
„Je tam někdo jiný?!“

Bača Jano je v lázních. Jednou na procházce pozoruje, jak přijde dívčina k automatické váze, vhodí do ní minci a stoupne si na váhu. Podívá se na display a nespokojeně zavrtí hlavou. Svlékne kabátek, znova vhodí minci a stoupne si na váhu. Opět není spokojená. Zuje si boty a celé se to opakuje. Pak si svlékne svetřík a opět vyndává z kapsy minci. V tu chvíli k ní podejde bača Jano a povídá:
„To nechte slečno, odteďka to platím já!“

Do knihovny vešel muž a hlasitě řekl:
„Dal bych si šunku a sýr.“

Knihovnice se na něj zdvořile podívala a tiše odpověděla:
„Pane, jste v knihovně.“

Muž sebou trhl, omluvil se... a pak zašeptal:
„Mohl bych prosím dostat šunku a sýr?“