Malá Šárka se ptá maminky:
„Mami, jak se dělají děti?“

Po chvíli uvažování maminka povídá:
„No víš Šárko, otec dá mamince takové vzácné semínko, z kterého ji v bříšku naroste děťátko.“

Šárka:
„A to semínko musíš spolknout?“

Maminka:
„Nooo… to jen když chci nové boty.“

Dežo čte v novinách:
„Hledá se muž ve věku asi 40let, který v noci na opuštěných místech přepadává ženy, osahává je a ukazuje jim své přirození.“

Otočí se na manželku a říká:
„Eržika, myslíš, že by mě na to místo vzali?“

Včera:
„Jestli z těch Čarodějnic nedorazíš do půlnoci domů, tak zapomeň, že jsem tvůj otec.“

Dneska:
„Tak v kolik si přišla?“

„Ty jsi jako kdo?!“

Žena ječí na svého muže:

„Ježíšikriste, ty seš fakt úplně blbej. Co tě to napadlo zabalit vánoční dárek pro moji matku do toaletního papíru ?“

„Až ho moje milovaná tchyně otevře, zjistí, že ten obal je naopak velmi příhodný ...“

„Miluješ mne?“

„Ano, miláčku!“

„A vezmeš si mne?“

„No, zbláznila ses?“

„Tak ze mne, pane, okamžitě slezte!“

Úředník vrací dámě vyplněný formulář:
„Tady jste zapomněla udělat tečku nad i.“

„Tak ji tam doplňte za mě.“

„To nejde, to musí být stejným rukopisem!“

Jednoho dne se na palubě letadla stane nehoda. Kvůli poruše nádrže začne unikat palivo. Z reproduktorů se ozve napjatý, ale klidný hlas kapitána:

„Vážení cestující, musím vás informovat, že máme kritický nedostatek paliva. Do dopadu nám zbývá přibližně pět až sedm minut.“

V tu chvíli vstane jedna mladá žena, rychlým pohybem si rozepne halenku, otočí se k nejbližšímu muži a zoufale vykřikne:

„Prosím, dokaž mi naposledy, že jsem žena!“

Muž na ni chvíli zaraženě hledí, pak si bez jediného slova sundá košili, podá ji a s klidným výrazem řekne:

„Tak to prosím ještě vyžehli.“

„Chtěl bych, aby se mnou žena zacházela jako se psem.“

???

„Aby mi dala třikrát denně nažrat a na noc vyhnala z domu.“

Láďa, bezdomovec, Brňák jak hrom, přijde na úřad práce a žádá tam o nějakou práci. Tam sedí dva chlápci a jeden na to:
„Láďo, my bychom ti hrozně rádi nějakou práci dali, ale máš smůlu, nic nemáme.“

Láďa se nevzdává a říká:
„Chlapi, ale já se znám s Klausem.“

Oni:
„To ti tak žerem.“

Tak Láďa vezme telefon, vytočí Pražský Hrad, tam to vezme Klaus, pokecají, takový ty fráze, jako jak se má Livie, nebo tak co, kdy zase zajdem na hrba. Ti dva jako že no a co, Klause u nás zná každý. Nereagujou.

Láďa:
„Chlapi, ale já se znám i s Barackem Obamou.“

Zase vytočí Bílý dům. Zase pokecají, jak se má Michelle. No a zas nic, ti dva nereagujou.
„Láďo, práci nedostaneš.“

Tak Láďa:
„Chlapi, ale já se znám i s papežem.“

Tak vezmou dodávku, dojedou do Vatikánu, tam papež zrovna slouží mši, plný kostel lidí. Láďa se pustí nahoru k oltáři, už z dálky volá:
„Nazdar Benedikte!“

Papež ho uvidí, rozpřáhne ruce, objímají se, pokecají, jak to jde a jak se má Bůh atd. Láďa se vrátí zpátky, tam stojí ti dva chlapi, úplně odvaření, dolní čelisti spadlé až na hrudník, oči vykulené.

Láďa na ně kouká:
„To jste tak hotový z toho, že se znám s papežem?“

„Ne, to ne, ale před chvilkou tudy šli dva Japonci, a ten jeden se ptal: Co je to za kreténa, co támhle stojí vedle Ládi?“