Vtipy: Divoký západ

Indiáni přepadnou dostavník a náčelník řve:
„Všechny ženy povraždit a muže znásilnit!“

Jeden z komančů se ozve:
„Ale náčelníku, nepopletl jsi to?“

Přepadený v růžové košilce praví medovým hlasem:
„Božínku, co ty do toho kecáš? Jsi snad náčelník?“

Indiáni se přijdou za šamanem zeptat, jestli bude tuhá zima. Šaman rozhodí kamínky, podívá se na ně a řekne:
„Nevím. Velký Manitou mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.“

Indiáni odejdou, štípají dříví, ale za týden se přijdou zeptat znova. Šaman tedy zase rozhodí kamínky a povídá:
„Nevím, Velký Manitou stále mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.“

Indiáni zase odejdou a štípají dříví. Šamanovi už je to blbý a tak se jde zeptat na meteorologickou stanici, jaká ta zima bude. Tam mu odpoví:
„My nevíme, ale asi pořádně tuhá. Indiáni už čtrnáct dní štípou dříví.“

Jeden mladík se chce stát nejrychlejším střelce Západu. V jednom salónu v Dodge City sedí Bat Masterson, kterého tento mladík osloví:
„Pane Mastersone, chtěl bych být pistolníkem, jako vy. Můžete mi dát nějaké rady?“

„No, většinou to nedělám, protože by to ve svém důsledku mohlo ohrozit moje zdraví, ale budiž. Takže, jsi oblečený v černém, máš dvě pistole se slonovinovou pažbou v černých pouzdrech, vypadáš jako pistolník. Umíš střílet?“

Mladík bez jediného slova prudce vytáhl zbraň a od boku ustřelil pianistovi klobouk.

„Dobré. Ale umíš střílet i levou rukou?“

Mladík vytáhl levou pistoli a od boku sestřelil pianistovi skleničku z piana.

„Dobré, chlapče. Líp bych to nedokázal. Ale mám pro tebe jednu dobrou radu. Jdi do kuchyně, popros kuchaře o plechovku sádla a pořádně do ní zaraz ty svoje pistole.“

„A proč?“

„Protože až Wyatt Earp dohraje a vstane od piana, vezme ty tvoje pistole a…“

To se rozletí dveře od salónu a dovnitř vletí totálně nažhavenej Joe a řve:
„Kterej zatracenej blázen natřel mýho koně nazeleno?“

U baru se zvedne chlap, dva metry dvacet, ramena jak podstavec na pomník a ucedí:
„Já, co má bejt?“

„Ale já se chtěl jenom zeptat, kdy ta barva uschne.“

Starý drsný kovboj z Texasu poradil své vnučce, že pokud chce žít dlouhý život, tajemství spočívá v tom, že si každé ráno nasype špetku střelného prachu do ovesné kaše.

Vnučka ho poslušně poslouchala a dělala to celý život, až do svých 103 let, kdy zemřela.

Po sobě zanechala 14 dětí, 30 vnoučat, 45 pravnoučat, 25 prapravnoučat… a čtyřicetimetrový kráter tam, kde kdysi stálo krematorium.

Přijde kovboj do saloonu a poručí si:
„Nějakej silnej chlast!“

Hospodský mu nalije…
„To je silnej chlast? Vždyť je to samá voda,“ řekne kovboj a pití chrstne na zem.

Hospodskej vezme 100% špiritus a nalije kovbojovi. Tomu se to zase nezdá dost silné a vyleje obsah na zem. Hospodskýho to naštve a kovbojovi nalije kyselinu sírovou.

„No vidíte, to je konečně pití,“ pochválí ho kovboj a odejde. Za okamžik vběhne zpátky a zařve:
„Co to bylo za chlast? Vyjdu ven, plivnu na koně a zbyly z něho jen podkovy!“

Ptá se farmář kovboje:
„Johne, označil si včera všechna zvířata, jak jsem ti předevčírem přikázal?“

„Označil.“

„A měl si s tím hodně práce?“

„S dobytkem ani ne, ale s těmi včelami to bylo strašné.“

Do lokálu vejde kovboj, přijde k baru a povídá barmanovi:
„Deset litrů whiskey do lavoru, pro koně!“

„A pro Vás pane?“

„Já se nic nedám, já řídím!“

Kovboj chytil zlatou rybku a ta mu povídá, že mu splní tři přání. Kovboj říká tedy první přání:
„Když přijdu do baru, chci vymlátit všechny muže.“

Jeho druhé přání:
„Když se podívám na nějakou babu, tak ať jde se mnou do postele.“

A poslední přání:
„Chci ho mít takového, jakého má můj kůň.“

Přijde do prvního baru, vymlátí všechny chlapy, mrkne na babu, jdou spolu nahoru, a vysvleče se. Ženská začne strašlivě ječet. Kovboj se podívá mezi nohy a s údivem povídá:
„Už 30 let jezdím na svém koni a až teď zjistím, že je to kobyla.“

Přijde šerif do salonu a vidí na zemi mrtvého muže. Ptá se tedy barmana:
„Hráč?“

„Jo.“

„Falešný?“

„Jo.“

„Poker?“

„Ne, housle.“