Vtipy: Náboženství

Přijde jeptiška do krámu a chce si koupit láhev rumu. Prodavač jí říká:
„Ale sestro, vy byste přece neměla pít alkohol.“

Jeptiška:
„To není pro mne, to je pro pana faráře, jako projímadlo.“

Prodavač jí láhev prodá a jeptiška odejde. Asi za půl hodiny jde prodavač zavřít krám, vyjde ven, aby stáhl roletu, a vidí jeptišku, jak se válí před krámem opilá jako motyka a vedle ní prázdná láhev od rumu. Prodavač se vyděsí:
„Ale sestro, vždyť jste říkala, že je to pro pana faráře jako projímadlo…“

Jeptiška odpoví značně huhňavě:
„Až mě pan farář uvidí, tak… tak se z toho po… po… podělá!“

Malíř vymaloval kostel a pan farář se zálibou pozoruje dokončené dílo. Najednou ustrne:
„Vy jste namaloval andělovi na ruce šest prstů! Už jste někdy viděl anděla se šesti prsty?“

„A vy jste snad viděl někdy anděla s pěti prsty?“ odseknul malíř.

Farář ztratil kolo. Tak povídá kostelníkovi:
„V neděli při kázání se budeš dívat pozorně na lidi, co se budu modlit. Když budu přeříkávat desatero a zdůrazním nepokradeš, ty musíš zjistit, s kým to nejvíce trhlo.“

V neděli na kazatelně se modlil desatero, ale nepokradeš nezdůraznil. Kostelník se pak udiveně ptá a farář vysvětluje:
„Když jsem došel k nesesmilníš, vzpomněl jsem si, kde jsem to kolo zapomněl.“

Dvě irské jeptišky přistály v Americe po dlouhé cestě lodí a jedna povídá druhé:
„Slyšela jsem, že v téhle zemi jedí lidé psy.“

„Je to sice divné, ale my jsme se rozhodly žít v této zemi a tak budeme jíst to, co jedí Američané.“

Jen co opustily přístav, šly k prvnímu pouličnímu prodavači, který měl na vozíku napsáno HOT DOGS.

„Dva hot dogy, prosím.“ řekla Matka představená.

Prodavač jim pečlivě zabalil požadované zboží. Jeptišky zaplatily, obě spěchaly do blízkého parku a nedočkavě rozbalily jídlo. Matka představená se začala červenat, potom se naklonila k druhé sestře a řekla:
„Prosím tě, jakou část psa jsi dostala ty?“

Čtyři jeptišky přijdou ke zpovědi. Kněz je vyzpovídá a nakonec se jich ptá, jestli už někdy viděly penis. První jeptiška:
„Ano“.

Kněz:
„Tak běž ke svěcené vodě a umyj si s ní oči“.

Druhá se ho i dotkla.

„Opláchni si ruce svěcenou vodou“, kněz na to.

Třetí jeptiška už chce něco říct, když v tom ji předběhne čtvrtá a říká:
„Otče, mohla bych si vykloktat, než si v tom sestra Jarmilka vymáchá prdel?“

Dvě jeptišky se vydají na projížďku autem. Jedou půl hodiny, vychutnávají si překrásnou jízdu a náhle jim zachrčí motor a zhasne. Kontrolka nádrže ukazuje nulu.

Naštěstí je nedaleko benzínová pumpa, stačí jen dojít s kanystrem a načepovat. V celém autě však není nic, v čem by se dal benzin přinést. Jen velký nočník pod zadní sedačkou. A tak s ním jeptišky vyrazí k pumpě.

Za chvilku jsou zpátky u auta a nalévají benzin do nádrže. Kolem právě projíždí místní farmář. Zastaví a nevěřícně zakroutí hlavou:
„Tedy, sestry drahé, vaši víru bych chtěl mít!“

Přijdou dvě jeptišky do drogerie a chtějí deset svíček. Prodavačka říká, že mají balení jen po dvanácti. Ony se po sobě podívají, zakroutí hlavou a říkají:
„Nevadí. Ty dvě vysvítíme.“

V kostele byla vyloupena pokladnička. Po několika dnech obdržel farář obálku s dvacetikorunou. Na přiloženém lístku stálo:
„Ukradl jsem ve vašem kostele sto korun. Protože mě trápí svědomí, posílám tímto dvacet korun zpět. Bude-li mě svědomí trápit dál, můžete počítat s dalšími splátkami.“

Horolezec spadl z útesu a při pádu se na poslední chvíli zachytil o malou větev.

„Pomoc! Je tam někdo nahoře?“ zakřičel zoufale.

Náhle se kaňonem rozezněl majestátní hlas:
„Pomohu ti, můj synu, ale nejdříve musíš mít ve mne víru.“

„Ano, ano, věřím ti!“ vykřikl muž.

„Pusť tu větev,“ zahřmělo shora.

Nastala dlouhá pauza... a pak se muž znovu ozval:
„Je tam někdo jiný?!“

Malý chlapec vyšel pozdě v noci ze svého pokojíčku a plakal.

„Co se stalo?“ zeptala se ho matka.

„Je pravda, že lidé pocházejí z prachu, jak říkali v kostele?“ vzlykal.

„Svým způsobem ano,“ odpověděla matka.

„A když zemřou, zase se v prach obrátí?“

„Ano, je to tak.“

Chlapec se znovu rozplakal.

„No, tak pod mou postelí je někdo, kdo buď přichází, nebo odchází.“