Přijde úředník z berňáku do synagogy za rabínem a říká:
„Mám u vás udělat finanční kontrolu! Takže, co děláte se zbytky svíček?“

Rabín:
„Posbíráme je a pošleme zpátky do továrny na výrobu svíček. Oni nám pak čas od času pošlou jednu bednu svíček zdarma.“

Berňák:
„To byste ale měli z toho daru platit daně! A co děláte s drobky od rozdávaného chleba pro chudé?“

Rabín:
„Posbíráme je, pošleme zpět do pekárny a oni nám čas od času pošlou krabici chleba zdarma.“

Berňák:
„To byste ale měli zase z tohoto daru platit daně! A co děláte s předkožkami z obřízek?“

Rabín:
„Sbíráme je a pošleme na finanční úřad. Oni nám pak čas od času pošlou zpátky takovýho čuráka, jako jste Vy!“

Žena přijde ke gynekologovi. Na jeho dotaz s čím přichází, mu odpovídá:
„Víte, pane doktore, já se opalovala jen tak a vlítla mi tam včela.“

„Mohu použít dva způsoby. Přírodní a umělý“, říká doktor.

„A co je to ten přírodní?“

„Natáhnu si kondom, potřu žalud medem, zasunu, včelka se chytne na med a já ji vytáhnu.“

Paní souhlasí a když doktor zasune, začne jezdit jako fretka.

„Ale, pane doktore, to jsme si nedomluvili!“

„Změnil jsem rozhodnutí! Já tu bestii utluču!“

Cikán jde na pracovní pohovor. Šéf se ho ptá:
„Máte nějaké zkušenosti?“

Cikán odpoví:
„Ne, nemám.“

Šéf pokračuje:
„Umíte pracovat s počítačem?“

Cikán na to:
„Ne, neumím.“

Šéf se zamračí a zeptá se:
„A co nějaký cizí jazyk, umíte?“

Cikán odpoví:
„Ne, neumím.“

Šéf si povzdechne:
„No, tak mi aspoň řekněte, proč si myslíte, že byste měl dostat tuhle práci?“

Cikán se usměje a říká:
„Protože jsem přišel!“

Vypráví s úžasem svým společníkům z cirkusu polykač nožů:
„Přátelé, představte si, co se stalo.“ „Můj synek, kterému je teprve devět měsíců, spolkl první špendlík!“

Pepíček prosí tátu:
„Tati, kup mi buben.“

Táta:
„Nekoupím, budeš mě rušit při práci.“

Pepíček:
„Neboj, budu bubnovat jenom, když budeš spát.“

Mezi motoristy:
„Tak si, Josef, představ, jeden můj známý porazil autem dívku a potom se s ní oženil.“

„Vidíš, vidíš, to je ono. Kdyby takových případů bylo víc, tak by řidiči jezdili opatrněji.“

Hlášení kapitána jako obyčejně:
„Vážené dámy a pánové, pěkně vás vítám na palubě našeho letadla. Náš let probíhá nad Atlantickým oceánem, ve výšce 10.000 metrů, rychlost je 900 km/h, teplota vzduchu….sakra! Do háje! Mě šlehne! Ježišmarjáá!“

Kapitán se odmlčí, mrtvolné ticho, pasažéři jsou bledí, panika, křik… Po delší chvíli se kapitán ohlásí:
„Dámy a pánové, prosím, omluvte mě. Letuška mě polila kávou. Kdybyste viděli moje nohavice zepředu.“

Jeden z pasažérů zakřičí:
„Ty hovado! Kdybys viděl moje nohavice zezadu.“

Peníze nenadále spadlé z nebe obdržíte vždy současně s nečekanou složenkou na obnos ve stejné výši.

Domácí práce trvají vždy déle, než si manžel představuje.