Vtipy: Škola

Je zima a učitelka na základní škole pomáhá jednomu z žáků obout si boty na konci dne. Požádal ji o pomoc a ona brzy pochopila proč.

I když ona táhla a on tlačil, malé boty prostě nechtěly jít na nohy. Když konečně dostali druhou botu na místo, byla už celá zpocená. V tu chvíli klučina prohlásil:
„To nejsou moje boty.“

Učitelka zatnula zuby a potlačila nutkání říct:
„A proč jsi to neřekl hned?!“

Znovu se pustili do boje a snažili se mu boty stáhnout z nohou. Sotva se jim to podařilo, chlapec dodal:
„Jsou to boty mého bratra. Ale maminka mě dneska přinutila si je vzít.“

Učitelka nevěděla, jestli se má smát, nebo plakat. S poslední špetkou trpělivosti a sil mu boty zase zpátky nasoukala. Když mu pomáhala do kabátu, zeptala se:
„A kde máš rukavice?“

Chlapec odpověděl:
„Strčil jsem si je do špiček bot.“

Do profesorova kabinetu přišla na konci úředních hodin mladá slečna. Usedne naproti němu do židle, poodrhne si vlasy a povídá:
„Udělala bych cokoliv, abych tu zkoušku získala.“

Pak si upraví výstřih, nakloní se víc k profesorovi, hluboce se mu podívá do očí a říká:
„Myslím tím, že bych udělala úplně cokoliv.“

Profesor jí oplatí hluboký pohled a říká:
„Cokoliv?“

„Cokoliv.“ odpoví slečna.

Kantor jemným hlasem povídá:
„Cokoliv?“

„Cokoliv!“

Kantor zašeptá:
„A nemohla byste se to naučit?“

Na gymplu se spolu baví Sněhurka a čarodějnice, kam půjdou na vysokou školu.

Sněhurka povídá:
„Já půjdu na ekonomku. Nebudu tam sice nejhezčí, ale budu nejchytřejší.“

Čarodějnice povídá:
„Já půjdu na strojárnu. Nebudu tam sice nejchytřejší, ale budu nejhezčí.“

Malý chlapec stojí v poli a radostně pozoruje rudý obzor. Kolem jde pocestný a říká:
„To je nádhera! Taky Tě tak těší ten západ slunce?“

„To není západ slunce. To hoří škola!“

Paní učitelka se hrozně rozčílila a řekla:
„Jestli toho hned nenecháte, máte po ptákách.“

Pepíček se přihlásil a zeptal:
„A co holky?“

„Dobrý den, vítám vás v novém roce,“ zahajuje první vyučovací hodinu po vánočních prázdninách třídní učitelka.
„Co si v novém roce přejete nejvíc?“

Ze zadní řady se ozve:
„Sednout si.“

Otec říká dceři:
„Jestli dostaneš z té písemky pětku, tak zapomeň, že jsem tvůj otec.“

Otec druhý den:
„Tak co jsi dostala z té písemky?“

Dcera:
„A ty jsi jako kdo?“

Hraje pes v baru bravurně na piano.

Host k majiteli:
„Proč ho nedáte na konzervatoř?“

„Chtěl jsem, ale on chce studovat na doktora!“

Paní učitelka:
„Pepíčku, zase máš domácí úkol celý špatně!“

Pepíček:
„To bude tátu mrzet, dalo mu to hodně práce.“

Pepíček se ve škole chlubí učitelce, že jeho sestra má žloutenku. Učitelka ho pošle domů, aby to děti nedostaly.

Za týden ho potká a ptá se:
„Tak co, Pepíčku, jak se daří sestře?“

„Jó, to já nevím, paní učitelko. To víte, než sem dojde z Austrálie další dopis, tak to chvíli potrvá.“