Kluci ve stanu

Žila, byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka a zabývala se feministickými meditacemi, vyskočila z potoka žába a řekla jí:
„Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje jídlo, prát moje košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastní.“

Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela:
„Tos uhod, blbečku...“

Najdeme-li pět důvodů, proč by se věc nemusela podařit a odstraníme je, okamžitě se objeví důvod šestý.

Manžel odjíždí na služební cestu a nechává doma s obavou svoji manželku. Klade jí na srdce:
„Pamatuj, že máme papouška a že mi všechno co uvidí vykecá. Tak doufám, že se tady nebudeš válet s cizíma chlapama!“

Manžel odjede a večer už je tam milenec. Manželka je smutná, že mají teď toho zmetka papouška, který všechno vykdáká. Milenec to vyřešil. Přehodil přes klec deku a říká:
„Tak a teď miláčku nám už nic nebrání. Dneska to bude divoký, předvedu ti něco úžasného!“

Ženská celá žhavá se ptá co to jako bude:
„Hele, ty si stoupneš zády ke mě mezi futra, předkloníš se, já se rozeběhnu z kuchyně, udělám dvakrát přemet a vrazím ti ho tam zezadu!“

A z klece se ozve:
„Do prdele, to mi radši vyřízněte jazyk, ale to musím vidět!“

Hraje pes v baru bravurně na piano.

Host k majiteli:
„Proč ho nedáte na konzervatoř?“

„Chtěl jsem, ale on chce studovat na doktora!“

Francouz se chlubí:
„U nás stavíme tak rychle, že ráno jedu do práce kolem louky a odpoledne domů už kolem nový automobilky.“

Ital na to:
„Já jedu ráno do práce a nic, a když se vracím, tak tam stojí nová textilka a z práce jdou ženský v šatech, co tam vyrobily.“

Čech se nedá:
„U nás začnou zedníci ráno v osm stavět pivovar, a v deset už jsou namazaný.“

Je to černé, bílé, černé, bílé, černé, bílé, černé, bílé ... Co je to?

???

Tučňák válí sudy.

Ptá se bača pastýře Pavla:
„Poslyš, Pavle, kdybys v lese potkal medvěda, co bys dělal?“

„No, co bych asi tak dělal? Puškou bych ho zastřelil!“

„A kdybys pušku neměl?“

„Tak bych mu valaškou hlavu uťal!“

„A kdybys neměl valašku?“

„Ale bačo, vždyť já přece mám valašku!“

„No jo, ale, dejme tomu, že bys ji v kolibě zapomněl…“

„Tak bych rychle vylezl na strom!“

„A kdyby tam nebylo stromu?“

„Jak. Bačo, to v lese není stromu?“

„Věru! Takový je to les, ve kterém není stromu!“

„No tak bych utekl…“

„Ale medvěd běží rychleji než ty! Dohoní tě a sežere…“

„…ale já bych skočil do jezera!“

„…éj, ale tam není žádného jezera…“

„Poslyšte, bačo! Na čí vy jste vlastně straně?!! Na mé, nebo na medvědově???“

V jednom malém městě se v obchodě se zeleninou často zdržoval pomocník prodavače – na první pohled prostoduchý chlapec. Ostatní chlapci z ulice si z něj neustále dělali legraci. Vždy mu dávali vybrat mezi desetníkem a čtvrťákem, a on si pokaždé vzal desetník, protože byl větší.

Jednou si toho všiml zelinář, vzal si chlapce stranou a povídá:
„Podívej, hochu, oni si z tebe dělají legraci. Myslí si, že nevíš, že čtvrťák má větší hodnotu. Proč si vždycky bereš desetník? Jen proto, že je větší?“

Chlapec se usmál a odpověděl:
„Kdybych si vzal čtvrťák, přestali by to dělat.“

Jede chlap v BMW a najednou k němu přijede trabant a jeho řidič na něj křičí:
„Znáš trabanty, znáš trabanty?“

Chlap se naštve a přidá na 100 km/h a zase se k němu přižene trabant a řidič říká:
„Znáš trabanty, znáš trabanty?“

Chlap se ještě víc naštve a přidá na 150 km/h a zase se k němu přižene trabant a řidič se ptá:
„Znáš trabanty, znáš trabanty?“

Maník se zamyslí a říká:
„No a co by jsi chtěl vědět?“

A z trabantu se ozve:
„Jak se tam dává dvojka?“