Farář zpovídá mladou dívku: „A jiné hříchy už nemáte, milé dítě?“

Dívka nesměle: „No snad už jen, že se každé ráno prohlížím v zrcadle, jak jsem hezká.“

Farář mávne rukou a říká: „Ale to není hřích, milé dítě, to je oční vada!“

Důchodce si stěžuje:
„Mám stále větší potíže s pitím piva.“

„Copak zdraví?“

„Kdepak peníze!“

Je to černé a běží to rychlostí 70 km/h?

???

Somálec s lístkem na oběd.

Chuck Norris objel zeměkouli na rotopedu!

Včera večer jsem vzal stopaře. Povídá mi:
„To se nebojíte, brát takhle v noci cizí lidi? Co kdybych byl sériový vrah?“

Já na to:
„Prosím vás... jaká je šance, že se sejdou dva sérioví vrazi v jednom autě?“

Advokát sedí večer v kanceláři a najednou se před ním zjeví sám Ďábel. Pekelník praví:
„Mám pro tebe nabídku. Po celý zbytek života vyhraješ každý spor, který povedeš. Klientky tě budou zbožňovat, kolegové se před tebou budou třást hrůzou a vyděláš nepředstavitelné peníze. Na oplátku žádám tvou duši, duši tvé ženy a tvých dětí, duše tvých rodičů, prarodičů, rodičů a prarodičů tvé ženy, tvých přátel a kolegů.“

Advokát se na chvilku zamyslí a řekne:
„Ale určitě je v tom nějaký háček, že?“

Jednoho dne dostal Bush infarkt a umřel. Okamžitě se odebral do pekla, kde už byl čekáván.
„Jsi na mém seznamu.“ řekl mu ďábel. „Ale já zrovna nemám volné místo. V každém případě tady ale musíš zůstat, takže mám pro tebe návrh. Mám tady pár hříšníků, kteří nebyli tak špatní jako ty. Jednoho z nich pustím a ty půjdeš na jeho místo. A budu k tobě dokonce tak dobrý, že ti dovolím, aby sis sám vybral.“

Bushovi se to zdálo jako dobrý obchod. Ďábel tedy otevřel první místnost. Tam byl veliký bazén, v něm plaval Nixon. Stále se potápěl a něco hledal, ale vždy se vynořil s prázdnýma rukama. Znovu a znovu.

„Ne,“ řekl Bush. „Já nejsem dobrý plavec. Myslím, že tohle bych dělat nemohl.“

Ďábel tedy otevřel druhou místnost. Tam byl Brežněv a velikým kladivem rozbíjel kameny. Kamenu nikdy neubývalo.

„Ne.“ řekl Bush. „Mám problémy s ramenem. Strašně bych trpěl, kdybych musel pořád rozbíjet kameny.“

Ďábel tedy otevřel třetí místnost. Tam ležel na zemi Bill Clinton, ruce svázané nad hlavou, nohy svázané a roztažené. Nad ním se skláněla Monica Lewinská a dělala to, co dělala nejlépe. Bush hleděl v šoku. Pak řekl:
„Jo, myslím, že tohle bych vydržel.“

Ďábel se zachechtal a řekl:
„Monico, můžeš jít.“

Novicky skládají řeholní sliby. Je to velká sláva a pro většinu příbuzných poslední možnost, vidět se s děvčaty, než je uzavřou za zdmi kláštera. V davu kolem kostela se ocitly i dva židé.
„Pánové jsou příbuzné některé z nevěst Kristových?“

„Ne, my jsme z ženichovy strany,“ odpoví jeden z nich.

V chaloupce bydlí tři trpaslíci. Jednou odpoledne přijde nejstarší trpaslík za svými bratry a říká: „Hele, klucí, já jsem si na večer pozval dámskou návštěvu. Mohli byste někam vyrazit? Třeba na pivo?“

„No, to je jasný, to se ani nemusíš ptát!“ říkají trpaslíci a už se chystají do hospody.

Pozdě večer, když se vrátí, tak se hned celí zvědaví ptají:
„Tak co? Jaký to bylo?“

„Dobrý!“

„A kolikrát ses udělal?“

„Dvakrát!“

„Hmmm a ona?“

„Taky dvakrát!“

„Hm, tak to je super!“ a jdou spát.

Další den přijde prostřední trpaslík a také prosí:
„Hele, kluci, já si taky na dnešek pozval holku. Mohli byste taky někam vyrazit? Třeba na kulečník?“

No jasně. To ses ani nemusel ptát!„ a už se chystají, aby nekřenili!

V noci jsou zase celí nedočkaví, až se kamaráda zeptají:
„Tak co? Jaký to bylo?“

„Dobrý!“

„A kolikrát ses udělal?“

„Čtyřikrát!“

„Hmm a ona??“

„Taky čtyřikrát!“

„No, tak to jsi skvělej, to sis užil!“ a zase, protože je už pozdě, jdou spát.

Další den navečer přiběhne nejmladší trpaslík a říká:
„Kluci, musíte taky někam. Třeba do kina. Za chvíli mi přijde taky ženská!“

„No jasně. Už se pakujeme a užij si to!“

Večer po kině se trpaslíci vrátí domů a na posteli uvidí nejmladšího bráchu ležet s vyplazeným jazykem a tak se začnou vyptávat:
„Tak co, jaký to bylo?“

„Supééér!“

„A kolikrát ses udělal?“

„Sedmnáctkrát!“

„Týý jo a ona?“

„Ani jednou!“

„Jak to???“

„Ona nepřišla!!!“