Vtipy

O´Brien žil na venkově sám, jen se svým psem. Ten mu však jednoho dne pošel. O´Brien se vydal na farnost za knězem:
„Otče, pošel mi pes, bytost, která mi byla nejbližší. Bylo by možno za ubohé stvoření odsloužit mši?“

Kněz byl laskavý, leč neoblomný:
„Obávám se, že to nejde. Nemůžeme sloužit mše za zvířata. Ale, jestli mohu poradit, dole v údolí je jakási podivná církev. Nikdo pořádně neví, v co věří a co vyznávají. Třeba by mohli něco udělat pro to ubohé stvoření.“

O'Brien se zaradoval. Ještě se na odchodu zeptal:
„Myslíte, otče, že tisíc dolarů bude na ten obřad stačit?“

Kněz ho rychle vtáhl zpátky na faru:
„Matko sedmibolestná, člověče zlatý! Proč jste neřekl hned, že ten pes byl katolík?“

Nad městem letí Superman a vidí na střeše Kočičí ženu. Leží na zádech, nohy od sebe a roztouženě vzdychá. Pomyslí si:
„Když jí to super rychle udělám a super rychle odletím, tak si ničeho nevšimne a oba budeme spokojení.“

A tak jí to super rychle udělá a odletí.

Po chvilce Kočičí žena povídá:
„Co to bylo? Neviditelný muži?“

„Nevím,“ odpoví Neviditelný muž, ale děsně mě z toho bolí prdel.

Přijde do baru chlap, pravou ruku kolem krásné blondýnky, levou kolem krásné černovlásky a na hlavě mu sedí havran. Objedná dva malé rumy a jeden velký. Dívenky si dají prcky, havran velkého frťana.

Když se to opakuje potřetí, barman se ptá:
„Proč dáváte dámám malé frťánky a havranovi velkého?“

Chlápek smutně nato:
„Potkal jsem kouzelného dědečka. Pomohl jsem mu a za odměnu jsem si mohl něco přát. Tak jsem si přál krásnou blondýnku, krásnou černovlásku a pořádného ptáka, který něco vydrží.“

Karkulka jde lesem, vyskočí na ní z křoví vlk, přetáhne jí sukni přes hlavu a zezadu ji obdělává.

Karkulka se ptá:
„Co to vlku děláš?“

„Žeru Tě.“

„Tak mě žer pomalu. Mě se to líbí!“

Generál se svými vojáky dobyl velké město. Nechá si je nastoupit a rozkazuje:
„Vojáci, právě jsme dobyli město. Takže ženy zabít a muže znásilnit.“

V řadách vojáků se tvoří velký chaos. Až jeden vystoupí z řady a směle se zeptá:
„Ale pane generále, nemělo by to být obráceně?“

Vtom ho zezadu nakopne jeden z vojáků a pěkně přihřátým hlasem mu povídá:
„Drž hubu, rozkaz je rozkaz!“

Blázen běhá po blázinci a volá:
„Lidi, já jsem posel Boha!“

Druhý, co sedí na lavičce, přeruší čtení novin a říká:
„Kecá! Já nikoho neposlal!“

„Bože, prosím, odpověz mi. Proč jsou panny takové milé, vstřícné, přátelské a laskavé, a všechny ženy takové protivné a nepřátelské?“

Bůh se zamyslí:
„Jestli to nebude tím, že panny dělám já – Bůh, a ženy z nich děláte vy – muži.“

Dva kamarádi se hádají, kdo má chytřejšího psa. Jeden zavolá psa, vyndá z krbu žhavé uhlí a praví:
„Aport.“

Pes očichá, zvedne nožku, schladí a podá pánovi.
„Dobrý, teď půjdeme ke mně.“

Muž zavolá psa, dá mu košík, do něj 150 Kč a praví:
„Přines 20 dkg vysočiny a 4 housky.“

Pes si otevře a odejde.

„Za 15 minut je tady“, praví majitel psa.

Uplyne hodina a pes nikde. Jdou ho tedy hledat. Před obchodem vidí stát nákup a kousek dál psa, který obtěžuje fenu.

„Já to věděl. Jak mu to nedám přesně, tak zbytek utratí za blbosti.“

Přijde mladík do trafiky:
„Paní, máte tady ochranu?“

„Nemám, chlapče.“

„Tak ruce vzhůru a peníze na pult!“

V pohádkové říši zuří válka.

„Pane generále, poslušně hlásím, že už nám sundali dvacet letounů!“ oznamuje svému velícímu plukovník.

Generál zrudne zlostí a mumlá si pod vousy:
„Zatracení obři!“