Jaký je rozdíl mezi Brnem a stanicí metra v Letňanech?

Žádný - oboje leží mimo civilizaci.

Ptají se kosmonauta po návratu z Měsíce, co celý let dělal. Hrdina dne se nějak nemá k odpovědi a tak vše zachraňuje jeho kolega a prozrazuje novinářům:
„Měl takovou menší nehodu a celou dobu v beztíži honil po záchodě hovno!“

Pražák vystoupí na nádraží Ostrava-Svinov a ptá se domorodce:
„Heleeeeee, prosíííííímtě, jak se vocaď dostanu do centraaaaa?“

Ostravák odpoví:
„S takovým přízvukem se pičo do centra živý nedostaneš...“

Manželka jednoho postaršího, trochu tělnatějšího drezéra, který si dal rád po obědě dvacet, se jednou celá udýchaná vracela z většího nákupu. Vešla do maringotky, hodila tašky na stůl, unaveně dopadla na židličku a spustila:
„Ty chlape jeden líná. Co jsem byla pryč, nic jsi neudělal?“

„Ale jo. Zrovna před chvílí jsem nalakoval tu židličku, co na ní sedíš.“

Přijde chlap do obchodu a nahlas zakřičí:
„Dejte mi jedny kondomy!“

Prodavačka se zarazí a zvolá:
„Prosím vás, mohl byste se trochu zklidnit, za vámi stojí paní.“

On se ohlédne za sebe a povídá:
„Jé, Marta, a dejte mi dvoje.“

Baví se dva, kam vyrazí na dovolenou a jeden říká:
„Jeď do Ruska, když já tam byl naposled, tak to bylo skvělý. Plno pití, na ulicích krásný holky, kterých můžeš mít kolik a kdy chceš.“

Za měsíc:
„Tak co, jaké to bylo?“

„Ale, nestálo to za nic, na vodku fronty a jen jsem se dotkl jedné holky na ulici, už jsem dostal do držky.“

„Hmm, to je divné. A s kým jsi tam byl?“

„S Čedokem.“

„No jo, já s Wehrmachtem.“

Dva spřátelené manželské páry hrály jednoho večera žolíky. Petrovi spadla na zem karta. Když se pro ni sehnul, všiml si, že Dana, Honzova manželka, má široce roztažené nohy a nemá kalhotky! Petr nedal samozřejmě na sobě nic znát.

Později, když šel do kuchyně pro piti, přišla za ním Dana s otázkou:
„Viděl jsi pod stolem něco, co se ti líbilo?“

Petr, překvapený její otevřenosti, přikývl a ona pokračovala:
„Můžeš to mít! Bude tě to ale stát tisíc korun.“

Petr zhodnotil svoje finanční možnosti, potlačil morální předsudky a na dohodu přikývl.

Dana mu připomněla, že její muž pracuje v pátek vždy déle, a že se tedy Petr má u ní ve dvě odpoledne ukázat.

Samozřejmě, že Petr byl přesný, dal jí tisícovku a pak spolu celou hodinu kvalitně souložili.

Asi v půl čtvrté Petr odešel. Honza se vrátil, tak jako každý pátek, v šest večer. Hned po příchodu se ptá své ženy:
„Byl tu dnes odpoledne Petr?“

Dana, i když šokována, klidně odpovídá:
„Ano, zastavil se na pár minut.“

„A dal ti tisíc korun?“

Daně se podlomila kolena. Myslela, že je konec... Nasadila kamenný výraz a povídá: „Ano, dal mi tisícovku.“

Manžel se spokojeně usmál:
„Víš, Petr přišel dnes ráno do kanceláře a půjčil si ode mě tisíc korun. Slíbil, že se dnes odpoledne u nás zastaví a vrátí je. Vidím, že nekecal a slib splnil. Když bude potřebovat, půjčím mu zase.“

Dana omdlela..

Jeden chlápek měl velké problémy s tenisovým loktem. Zašel za svým známým, docela slavným doktorem a urologem. Ten jej vyslechl a řekl, že diagnózu vždycky určí v pohodě na základě rozboru vzorku moči. Dal mu lahvičku, ať mu přinese vzorek ranní moči, že dostane za pár dní odpověď.

Chlápek si řekl, že si ze sebevědomého doktora trochu vystřelí. Doma nechal do sklenice načůrat dceru a matku, přidal trochu moče svého psa a nakonec, aby doktora zmátnul, si na záchodě vyhonil a přidal to tam taky. Když dával druhý den lahvičku doktorovi, podařilo se mu usmát se jen v duchu.

O pár dní později doktor volá:
„Myslím, že jsem na to přišel.“

To našeho tenistu překvapilo:
„Fajn, a co mi teda je?“

„No, tvoje žena má kapavku, tvoje dcera je těhotná, tvůj pes má červíky, a tvůj tenisový loket bude nejspíš z chronický masturbace.“

Vrátí se Dežo ze školy a chlubí se mamince:
„Dnes jsme se učili počítat do tří a já uměl do čtyř. Je to tím, že jsem cikán?“

„Ne,“ odpoví matka, „to je tím, že jsi chytrý.“

Druhý den zase:
„Dnes jsme se učili první písmenka – A, B a C. Já uměl i D a E. Je to tím, že jsem cikán?“

„Ne,“ chválí ho matka, „to je tím, že jsi chytrý.“

Třetí den:
„Mami, dnes byl ve škole pan doktor a všichni jsme se museli svléknout. Všichni ho měli takového malého, jen já ho měl mnohem většího. Je to tím, že jsem chytrý?“

„Ne,“ povídá matka, „to je tím, že ti je jedenadvacet!“