Vtipy: Zvířata

Vlk s medvědem se nudí a tak se začnou domlouvat:
„Hele, medvěde, zmlátíme zajíce.“

Medvěd váhá:
„No jo, ale co si na něj vymyslíme?“

Chvilku přemýšlí a pak na to vlk přijde:
„Když bude mít čepici, tak ho zmlátíme, že má čepici. A když čepici mít nebude, tak že čepici nemá.“

Jdou za zajícem a chudák zajíc nemá čepici. Ihned ho zmordují.

Po pár dnech to samé. Nudí se a chtějí zase zmlátit zajíce. Aby to bylo trochu jiné tak přemýšlí.
„A mám to!“ vykřikne vlk, „pošleme ho pro maso, a když donese hovězí, zbijeme ho za to, že donesl hovězí. Když donese kuřecí.. prostě… no víš medvěde.“

Plácli si na to. Poslali zajíce pro maso. Zajíc peláší, aby mu zase něco neudělali, a když se vrací, tak už z dálky se vlk ptá:
„Tak jaký jsi donesl?“

Zajíc odpoví:
„Jedno kuřecí a jedno hovězí.“

Vlk se podívá na medvěda, medvěd na vlka, potom se podívají na zajíce a vykřiknou:
„A kde máš čepici?!“

Stonožka se baví s chroustem:

„Nic se mi dneska, vážený, nedaří. Vykročila jsem ráno asi špatnou nohou.“

Potká žába vlka, který si zrovna zapaluje jointa a žába se ho ptá, co kouří. Vlk na to:
„To je tráva, žábo!“

Žába:
„A jak se to kouří?“

Vlk:
„Hele žábo, to musíš dát toho největšího práska přímo do plic a dlouho ho držet.“

Žába:
„A jak dlouho to mám v sobě podržet?“

Vlk odpoví:
„Tak dlouho, jako bys plavala pod vodou, na druhou stranu řeky a zpátky.“

Žába si dá práska a skočí do vody. Nevydrží to a na druhém břehu se vynoří, vyfoukne. Tam na ni kouká hroch a hned se ptá:
„Žábo, co to tady provádíš?“

Žába:
„Ale, učím se kouřit trávu.“

Hroch:
„Já chci taky!“

Žába:
„Tak to musíš na druhý břeh, tam je vlk a on tě to naučí.“

Hroch plave, plave, vynoří se a tam na něj vejrá zkouřenej vlk s vypoulenýma očima a křičí:
„Ty vole, žábo! Už vyfoukni!“

Přijde paní do zverimexu a ptá se:
„Máte mluvícího papouška?“

Prodavačka odpoví:
„No, jeden by tu byl. Ale je hrozně sprostý. Dřív byl v bordelu.“

Paní na to:
„To nevadí, já ho to odnaučím.“

Přinese ho domů, sundá hadr z klece a papoušek povídá:
„Ááá, nová bordelmamá.“

Pak jde kolem dcera a on zase:
„Ááá, nová sociální pracovnice.“

Nakonec přijde domů manžel, projde kolem klece a papoušek spustí:
„Ááá, konečně známá tvář. Nazdar Karle!“

Jde vlk po lese a najednou vidí chaloupku a v ní pěknou lišku. I vlezl do chaloupky a s liškou si tak trochu proti její vůli pořádně užil. Když bylo po všem, liška se na něj s takovým záhadným úsměvem podívá a zeptá se ho:
„Hele, vlku. Máš ty vůbec potvrzení, že nemáš AIDS?“

Vlk hrdě odvětí:
„No jasně.“

A liška na to:
„Tak ho můžeš roztrhat“

Před derby si zašel trenér s koněm do kina, aby se uklidnili. Kůň se náramně bavil a smál se na celé kolo.

„Prosím vás, proč se to zvíře tak baví,“ divila se jedna vedle sedící dáma.

„Nevím, taky mě to překvapuje. Když četl tu knihu, vůbec se mu nelíbila.“

Jeden starý farmář žil na irském venkově dlouhá léta sám, jen se svým psem. Když jednoho dne jeho miláček zemřel, šel farmář za místním knězem s prosbou:
„Otče, bytost mně nejbližší, můj pes zemřel. Mohl byste za jeho duši sloužit alespoň malou mši?“

„Je mi líto, ale bohoslužby pro zvířata v našem kostele sloužit nemůžeme. Ale na druhém konci městečka je nová náboženská organizace. O jejich víře toho moc nevím…
snad budou moci pro to zvíře něco udělat.„

„Vyrazím tam rovnou, Otče. Děkuji za radu. Jen se ještě zeptám, myslíte, že takových pětset liber věnovaných za bohoslužbu bude stačit?“

Na to kněz rozhořčeně odpověděl:
„Proč jste mi neřekl, že ten pes byl katolík?“

Myš zahlédla na dvoře kočku a skočila bleskurychle do díry. Najednou slyší na dvoře štěkat psa.

„Aha, pes kočku zahnal.“ řekla si myš a vyběhla ven.

Ještě nebyla úplně venku a už ji měla kočka v drápech. Sežrala myš a povídá si:
„Vida, jak je dobré umět cizí jazyky!“

Přijde medvěd za zajícem a povídá mu:
„Zajíci koukej, já jsem si koupil novou motorku“.

Zajíc na to:
„Medvěde, svezeš mě?“

„Tak naskoč“, řekne medvěd! Medvěd to rozjede na 50 a ptá se:
„Zajíci, nebojíš se?“

„Nebojím“.

Medvěd to rozjede na 100:
„Zajíci, nebojíš se?“

„Nebojím“.

Medvěd to rozjede na 150:
„Zajíci, fakt se nebojíš?“

„Nebojím. Ale medvěde, mohl bys mi tu motorku půjčit, ne?“

Medvěd tedy zajícovi motorku půjčí! Zajíc si sedne dopředu a medvěd za něj! Zajíc to rozjede na 50:
„Medvěde, nebojíš se?“

„Nebojím“.

Zajíc to rozjede na 100:
„Medvěde, nebojíš se?“

„Nebojím“.

Zajíc to rozjede na 200:
„Medvěde, nebojíš se?“

„Nebojím.“

„Ale měl bys, já nedosáhnu na brzdy!“

Přijde holčička do zverimexu a žvatlá:
„Puosimvás, máte maí kwáíčky?“

Prodavač nasadí klasické dětské žvatlání, sehne se k ní a vezme ji k výběhu:
„Ty bys chtěla kwáíčka? A jakýho? Máme tu maího hnědýho kwáíčka, maího chwupatýho šedivýho kwáíčka, maího uoztomiího bíuího kwáíčka…“

Holčička se dívá do výběhu, zamyslí se a povídá:
„No jak tu tak koukám na ty maí kwáíčky, tak myslim, že moe kwajta na bauwu doceua seue.“