Hodně zpitej chlápek vejde do baru a poručí si panáka. Barman ho obslouží a ptá se, jestli by si pán nechtěl zahrát šipky. Tři šipky jen za dolar a když dá všechny do desítky, vyhraje zvláštní cenu.

Opilec souhlasí. Bafne první šipku a trefí prostředek. Dá si dalšího panáka, na rozhoupaných nohou zamíří druhou šipku a zase trefa. Po dalších dvou panácích se sotva drží na nohou, ale třetí šipku taky trefí.

Barman neví, co by mu dal jako cenu, tak sáhne do ozdobného terária a vytáhne jednu malou želvu. Opilec ji sebere a odchází.

O tři týdny později se ten ožrala objeví v baru zase, pořádně zpitej zase začne hrát šipky, a zase třikrát trefí. Barman, trochu taky v náladě a docela bledě s penězma, neví, co by dal za cenu a ptá se:
„Promiňte, ale co jste vyhrál posledně?“

„Hovězí hamburger ve tvrdý housce!“

Muž přijde k právníkovi do kanceláře a ptá se, kolik si účtuje za své služby.

„Mám taxu 1000 Kč za 3 zodpovězené otázky“ odpoví právník.

„A není to příliš vysoká cena?“ diví se muž.

„Ano je,“ odpoví právník.

„A co je vaše třetí otázka?“

Je to černé, bílé, černé, bílé, černé, bílé, černé, bílé ... Co je to?

???

Tučňák válí sudy.

Víte, jaký je rozdíl mezi plešatým třicátníkem a plešatým ježkem?

???

Plešatý ježek rozhodně nepíchá.

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí:
„Paní Čermáková, znáte mne?“

„Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník.“

Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá:
„Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?“

„Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.“

V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše:
„Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!“

Za ředitelem cirkusu doběhne ošetřovatel:
„Pane řediteli, slon nám prochladl. Strašně kašle.“

Ředitel:
„Dejte mu půl vědra horkého grogu.“

Druhý den se ředitel ptá:
„Tak, jak se má ten nemocný slon?“

„Ten nemocný se už má dobře, ale teď strašně kašlou všichni ostatní!“

Jeden chlápek zrovna nastoupil z konkurzu na místo ředitele velké firmy. První den se v práci setkal s bývalým ředitelem, který mu předával kancelář. Když byli chvíli o samotě, jeho předchůdce mu podal tři obálky a řekl:
„Když narazíte na problém, o kterém si budete myslet, že je neřešitelný, otevřete jednu obálku a proveďte, co je uvnitř.“

Nová práce se chlápkovi líbila, obchody šly dobře, ale po šesti měsících začal najednou klesat obrat a žádná opatření nepomáhala. Když chlápkovi došla inspirace, vzpomněl si na tři obálky. Otevřel první z nich a četl:
„OBVIŇTE SVÉHO PŘEDCHŮDCE.“

Tak tedy svolal tiskovou konferenci a taktně shodil vinu na svého předchůdce ve funkci. Takové ty řeči o skrytých nepořádcích v účtech a kontrolách. Noviny a také burza zareagovaly pozitivně a obchody se zase začaly hýbat.

Asi o rok později opět došlo k propadu tržeb spojenému s vážnými personálními problémy. Chlápek sáhnul do šuplíku a z druhé obálky vyndal pokyn:
„REORGANIZUJTE FIRMU.“

Provedl tedy velkou reorganizaci a opět se firma rychle dala dohromady. Po roce a půl přišla další vlna problémů. Ředitel se zavřel v kanceláři, vytáhl ze šuplíku třetí obálku a otevřel ji. Vzkaz zněl takto:
„PŘIPRAVTE TŘI OBÁLKY.“

Dva turisté chodí po horách a narazí na hlubokou jámu. Hodí do ní kolejnici, aby zjistili její hloubku. Čekají, když tu kolem nich proběhne koza a skočí do jámy. Přijde bača a ptá se:
„Nevideli ste tú kozu?“

Turisté odpoví:
„Ano, skočila do té jámy.“

Bača na to:
„To nie je možné, mal som ju uviazanú ku koľajnici...“

„Vážení cestující, mluví k vám kapitán letadla. Podíváte-li se na levé křídlo, zjistíte, že hoří. Pohledem na pravé křídlo zjistíte totéž. Podíváte-li se dolů, uvidíte širý modrý oceán. Kdo z vás lépe vidí, uvidí malou žlutou tečku. Tou tečkou je záchranný člun. V tom člunu sedím.“