Vtipy

Čtyři jeptišky přijdou ke zpovědi. Kněz je vyzpovídá a nakonec se jich ptá, jestli už někdy viděly penis. První jeptiška:
„Ano“.

Kněz:
„Tak běž ke svěcené vodě a umyj si s ní oči“.

Druhá se ho i dotkla.

„Opláchni si ruce svěcenou vodou“, kněz na to.

Třetí jeptiška už chce něco říct, když v tom ji předběhne čtvrtá a říká:
„Otče, mohla bych si vykloktat, než si v tom sestra Jarmilka vymáchá prdel?“

Sedlák jel do města na nákupy. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů? Prodavač mu poradil:
„Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře.“

Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila slečna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu.

„To je náhoda! Já jdu taky tam. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž.“

„A jak vám můžu věřit, že mě v parku nepřitisknete k plotu, nevyhrnete mi sukni, nestáhnete mi kalhotky a neznásilníte mě?“

„Podívejte se: Nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás takhle mohl přitlačit k plotu a udělat to, čeho se bojíte?“

„No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou a kuřata vám klidně podržím.“

Dědek se ptá báby:
„Co děláš radši, pereš nebo šiješ?“

Bába na to:
„No, asi šiju...“

Dědek se usměje a povídá:
„No to jsem rád. Já jsem se totiž posral, tak jsem to vystřihl.“

Sedí hajný v hospodě, kopne do sebe velkého myslivce, jde ke dveřím a volá směrem k lesu:
„Zeleným navrch, zeleným navrch!“

Když se to opakuje asi po desáté, ptá se ho Cyril:
„Můžeš mi říct, proč stále voláš k lesu: Zeleným navrch?“

„Můžu. Já mám totiž v lese na brigádě policajty a oni mi tam sázejí stromky...“

Dvě jeptišky se vydají na projížďku autem. Jedou půl hodiny, vychutnávají si překrásnou jízdu a náhle jim zachrčí motor a zhasne. Kontrolka nádrže ukazuje nulu.

Naštěstí je nedaleko benzínová pumpa, stačí jen dojít s kanystrem a načepovat. V celém autě však není nic, v čem by se dal benzin přinést. Jen velký nočník pod zadní sedačkou. A tak s ním jeptišky vyrazí k pumpě.

Za chvilku jsou zpátky u auta a nalévají benzin do nádrže. Kolem právě projíždí místní farmář. Zastaví a nevěřícně zakroutí hlavou:
„Tedy, sestry drahé, vaši víru bych chtěl mít!“

„Šli jsme se ženou pro šminky,“ vypráví kamarádům Dežo, „ale nakonec jsme se na to vykašlali.“

„Copak, dokázals jí to vymluvit?“

„Ne, cestou nás oba zmalovali skini!“

Vdova si dala inzerát:
„Hledám přítele menší postavy, který má rád legraci, ryby a hry v kolektivu.“

Přišla odpověď:
„Pořiďte si tučňáka!“

Přijde kamarád za Dežou, který dostal byt a přistihne ho, jak se dívá klíčovou dírkou do koupelny:
„Co to děláš?“

„Dívám se na ženu.“

„To jsi ji ještě neviděl nahou?“

„To ano, ale koupat jsem ji ještě neviděl!“

V porodnici:
„Tak, tatínku, jak se bude jmenovat chlapeček tentokrát?“

„Dežo.“

„Dežo? Deža už máte doma čtyřikrát. Víte co? Otevřete doma atlas, najděte nějaké jméno a zítra přijďte.“

Druhý den:
„Tak co? Už máte nějaké jméno?“

„Mám. Bangladežo!“

Paní Posilesová je vdova a má tři děti. Pan Pollak je vdovec a má dvě děti. Oba se poznali, zamilovali a pak se vzdali a měli spolu děti. Za nějaký čas přijde pan Pollak domů a slyší strašný řev.

„Co je to za rámus?“, ptá se manželky.

„Nic. To jen se tvoje děti a moje děti perou s našimi dětmi.“