Vtipy

Bůh a Svatý Petr si spolu vyrazili na golf. Na první jamce Bohu spadne míček do jezírka. Voda se poslušně rozestoupí, Bůh klidně odpálí míček zpět na trávník a pokračuje ve hře.

Na druhé jamce dá do úderu pořádnou sílu. Míček přistane tři metry od jamky. Země se ale náhle otřese, trávník se zvedne a míček se elegantně skutálí přímo do jamky.

Na třetí jamce skončí míček v hromadě písku. Bůh se zamyslí, stvoří život. Od bakterií přes ryby a obojživelníky se postupně vyvinou plazi, ptáci a nakonec drobní savci. Jeden z těchto savců přiběhne, popadne míček do tlamičky a poslušně ho donese do jamky.

Svatý Petr se na Boha tázavě podívá a suše poznamená:
„Tak co, hraješ golf, nebo jen zkoušíš, co všechno zvládneš?“

Víte, jaký je rozdíl mezi cirkulárkou a toaletním papírem? Žádný. Stačí chvilka nepozornosti a máte prsty v pr*eli.

Radek zve přítele na silvestrovský večírek a vysvětluje:
„Dostaneš se k nám autobusem číslo 26, vystoupíš na předposlední stanici a já bydlím hned naproti, v čísle 28. Zazvoníš loktem u branky a jak se ozve bzučák, strčíš do branky kolenem a už jsi u mě!“

„Propána,“ žasne Martin, „a proč bych měl zvonit loktem a kolenem kopat do branky?“

„Propána,“ zhrozí se Radek, „a to by ses člověče, nestyděl přijít na silvestrovský večírek s prázdnýma rukama?“

Víte proč musí být muž chytřejší než pes?

???

Aby se při honění ocásku netočil furt dokolečka.

Sněhurka přišla navštívit trpaslíky. Sedla si na stoličku.

„Sedla si.“ zašeptá ten, co je k ní nejblíž.

„Sedla si, sedla si, sedla si...“ opakují trpaslíci mezi sebou.

„Sedí.“

„Sedí, sedí, sedí…“

„Večeří.“

„Večeří, večeří, večeří…“

„Vstala.“

„Vstala, vstala, vstala…“

„Stojí!“

„I mně, i mně, i mně…“

Karkulka:
„Babičko, proč máš tak velké oči?“

Vlk:
„Abych tě lépe viděla.“

Karkulka:
„Proč máš tak velké uši?“

Vlk:
„Abych tě lépe slyšela.“

Karkulka:
„A proč máš tak velkou pusu?“

Vlk:
„Abych mohla jíst tatranky na šířku!“

Prochází se doktor po blázinci a rozhodne se vyzkoušet si inteligenci svých pacientů. Vejde do pokoje, kde jsou tři blázni a zeptá se prvního:
„Kolik je dva a dva?“

„Pátek.“

Nevadí, zeptá se druhého:
„Kolik je dva a dva?“

„Letadlo.“

Tak ještě zkusí toho třetího:
„Kolik je dva a dva?“

„Čtyři.“

„Výborně a jak jste na to přišel?“

„Jednoduše – vydělil jsem letadlo pátkem.“

V obchodním domě uvidí ředitel mladého muže, jak sedí a čte si noviny:
„To je skandál. Kolik vyděláváte?“

„Deset tisíc!“

„Tady je máte a ať už vás tu nevidím!“

Muž odejde a ředitel se ptá:
„Kde dělal?“

„Nikde. To byl zákazník a čekal, až přivezou ty módní ponožky!“

Chlápkovi se porouchá auto zrovna před farou. Šťourá se v motoru, nemůže s tím pohnout a přitom šťavnatě kleje. Po chvilce zevnitř vyjde farář a říká mu:
„Mladý muži, neklejte takhle. Raději se k našemu Pánu pomodlete Otčenáš, to spíš pomůže.“

Chlápek si tedy nechá poradit, poklekne a oddrmolí Otčenáš. Pak sedne dovnitř, auto napoprvé naskočí a odjede. Farář tak kouká za autem a říká si:
„Doprdele, to jsou věci.“

Píše se rok 1961, v rádiu právě hlásili, že Sovětský svaz vypustil do vesmíru kosmickou loď s prvním člověkem na palubě. Pepíček to uslyšel a utíká za dědou:
„Dědečku, dědečku, Rusové poslali člověka do vesmíru!“

„Do vesmíru? To už je neposílají na Sibiř?“