Pan Poláček telefonuje v obýváku známému na mobil, ale nemůže se dovolat.
„Kurňa, jaktože to ten Karel pořád nezvedá?!“ rozčilí se.

Manželka s pochopením odvětí:
„Možná bys měl položit ten ovladač na televizi.“

Paní Posilesová je vdova a má tři děti. Pan Pollak je vdovec a má dvě děti. Oba se poznali, zamilovali a pak se vzdali a měli spolu děti. Za nějaký čas přijde pan Pollak domů a slyší strašný řev.

„Co je to za rámus?“, ptá se manželky.

„Nic. To jen se tvoje děti a moje děti perou s našimi dětmi.“

Otec zajde za advokátem a slíbí mu sto tisíc, když to pro syna uhraje na dva roky. Když mu peníze předává, ptá se:
„A není to málo?“

„Skoro je. Bylo to hrozně těžké. Oni ho chtěli osvobodit!“

Tři nováčci u policie skládají svůj první test. Jejich velitel jim ukáže fotku grázla a položí otázku:
„Kdybyste hledali podezřelého zločince, jaký rys v jeho obličeji by vás zaujal?“

„Má jen jedno oko,“ řekne první nováček.

„Ty tupče! To je fotka z profilu, to nevidíš?“ vybuchne velitel.

„Má jen jedno ucho,“ řekne druhý nováček.

„To si ze mě děláte srandu?“ zařve velitel. „Říkal jsem vám, že je to fotka z profilu. Přesněji z levého profilu!“

„Pane, nosí kontaktní čočky,“ řekne třetí nováček.

Velitel vytřeští oči:
„Brilantní! Jak jsi na to přišel, jen z fotky z profilu?“

„No, jak by mu asi držely brýle na hlavě, když má jen jedno oko a jedno ucho?“

Žena přijde domů a povídá svému manželovi:
„Pamatuješ jak mě pořád bolela hlava celé ty roky? Tak je to pryč!“

„Žádné bolesti hlavy?“ ptá se manžel. „Jak se to stalo?“

„Margie mě doporučila k jednomu hypnotizérovi a ten mi poradil si stoupnout před zrcadlo, dívat se soustředěně na sebe a opakovat: Nebolí mě hlava! Nebolí mě hlava! Nebolí mě hlava! No a ono to funguje! Veškerá bolest hlavy je pryč!“

„No to je skvělý!“ nadšeně přitakává manžel.

Jeho žena pak říká:
„Víš, ty taky nejsi bůhvíco v posteli posledních pár let. Proč za ním taky nezajdeš, třeba ti něco poradí?“

Manžel souhlasí, že to udělá. Po první návštěvě u hypnotizéra se manžel vrátí domů, strhá ze sebe šaty, popadne manželku do náruče a odnáší ji do ložnice. Položí ji na postel a povídá:
„Nehýbej se, hned jsem zpátky!“

Odejde do koupelny, vrátí se za pár minut a skočí do postele. Pomiluje vášnivě manželku, jako nikdy předtím. Jeho žena celá omámená zvolá:
„No tak to bylo tedy úžasné!“

Manžel odpoví:
„Nehýbej se, hned jsem zpátky!“

Odejde znovu do koupelny, vrátí se zpátky a druhé kolo je ještě úžasnější než poprvé. Manželka se posadí na posteli, hlava ji jde do závratě a jenom slastně vzdychá:
„Pane Bože, pane Bože…“

Manžel opět řekne:
„Nehýbej se, hned jsem zpátky,“ a odejde do koupelny.

Tentokrát ho manželka potichu následuje a tam, v koupelně, ho uvidí zírat na sebe do zrcadla a říkat:
„To není moje manželka. To není moje manželka. To není moje manželka. To není moje manželka!“

Poslední rozloučení se zesnulým se koná příští sobotu…

Sněhurka přišla navštívit trpaslíky. Sedla si na stoličku.

„Sedla si.“ zašeptá ten, co je k ní nejblíž.

„Sedla si, sedla si, sedla si...“ opakují trpaslíci mezi sebou.

„Sedí.“

„Sedí, sedí, sedí…“

„Večeří.“

„Večeří, večeří, večeří…“

„Vstala.“

„Vstala, vstala, vstala…“

„Stojí!“

„I mně, i mně, i mně…“

„Kde jsi byla celou noc?“

„U Boženky.“

„Podvádíš mne! U Boženky jsem byl já!“

Těsně kolem stopaře si to profičí zahraniční auto, ale vzápětí se řidiči nejspíš ubohého stopaře zželí. Zastaví kousek opodál a zacouvá zpátky.
„Kam to bude?“

„Původně jsem chtěl do Liberce, ale teď, když jste kolem mě projel tak do nejbližší nemocnice!“

Loučí se dva fanatičtí golfisté a jeden navrhne:
„Zahrajeme si znovu příští sobotu?“

Druhý na to:
„No, měl jsem mít v sobotu svatbu, ale můžu to odložit!“