Vtipy: Bačovské

Rozhlasová reportérka chce udělat autentický rozhovor s bačou a tak se ho ptá, jak probíhá jeho běžný den.

Bača:
„No, ráno vstanu a hned si dám slivovici.“

Reportérka:
„Počkejte, to přece nemůžeme říct do rádia, že ráno chlastáte! Tak řekněte, že čtete knihu.“

Bača tedy začne znovu:
„Ráno vstanu a začnu číst knihu. Když ji dočtu, jdu k Jožinovi a čteme spolu jeho knihu. Jakmile ji přečteme, jdeme do knihovny. A když už máme přečtenou celou knihovnu, jdeme k Jurovi, protože ten má tiskárnu.“

Ptá se bača pastýře Pavla:
„Poslyš, Pavle, kdybys v lese potkal medvěda, co bys dělal?“

„No, co bych asi tak dělal? Puškou bych ho zastřelil!“

„A kdybys pušku neměl?“

„Tak bych mu valaškou hlavu uťal!“

„A kdybys neměl valašku?“

„Ale bačo, vždyť já přece mám valašku!“

„No jo, ale, dejme tomu, že bys ji v kolibě zapomněl…“

„Tak bych rychle vylezl na strom!“

„A kdyby tam nebylo stromu?“

„Jak. Bačo, to v lese není stromu?“

„Věru! Takový je to les, ve kterém není stromu!“

„No tak bych utekl…“

„Ale medvěd běží rychleji než ty! Dohoní tě a sežere…“

„…ale já bych skočil do jezera!“

„…éj, ale tam není žádného jezera…“

„Poslyšte, bačo! Na čí vy jste vlastně straně?!! Na mé, nebo na medvědově???“

Anketní otázka zněla: „Co vám visí níže pasu?“

Významný slovenský spisovatel odpověděl:
„Níže pása mi visí to, čím ja uspokojujem krásné mladé ženy.“

Významný slovenský politik odpověděl:
„Níže pása mi visí to, čím ja uspokojujem krásné zrelé ženy.“

Nakonec odpovídal bezvýznamný bača Jano:
„Níže pása mi visí valaška. To, čím ja uspokojujem ženy, to mi stojí!“

Bača, jediný svědek znásilnění u soudu, korunní svědek.

„Bača, povedzte tu u súdu, čo ste videli.“

„Dobre, dobre. Idem tak po lese, napravo jahôdka, naľavo čučoriedka. Pozriem do kroviska a tam vám jebačka.“

„Bača, to sa zapisuje, či by ste spisovne nepovedal.“

„Dobre. Idem tak po lese, napravo jahôdka, naľavo čučoriedka. Pozriem do kroviska a tam taká jebačka…!“

„Bača, povedzte súlož, hej?“

„Dobre. Idem tak po lese, napravo jahôdka, naľavo čučoriedka. Pozriem do kroviska a tam súlož. Idem bližšie, a tam taká jebačka!“

Bačovi Ondrovi přišla gratulovat k stým narozeninám delegace z okresu. U vchodu do koliby vidí viset kosu.

„Vy ještě i kosíte, bačo Ondro?“

„Kdežeby…“

„No a co ta kosa?“

„Jaaj, no to si už zubatá po mňa takto raz prišla. Slovo dalo slovo a tak som vám ju vytrtkal, že si aj nástroj zabudla!“

Jeden bača povídá druhému:
„Včera jsem obšťastňoval pod skálou jednu slečinku a zjistil jsem, že z té skály na nás kouká její máma!“

A ten druhý:
„Ježíši, a co na to říkala?“

„BEEEEEE.“

Bača Ondra byl v rámci výměnného pobytu tři roky v Africe. Když se vrátil zpět na svůj salaš na Slovensku, na rameni nosil malou roztomilou opičku. Soused, bača Jano, se ho ptá, jak bylo.

„No, příroda tam je opravdu krásná.“

„A co baby, jaké tam jsou?“ ptá se Jano.

„A ta zvířata kdybys viděl, to je nádhera!“

„No a co baby, jaké jsou?“ ptá se znova Jano.

„I to jídlo bylo docela dobré.“

„Ale ty baby, jaké tam byli?“ stále vyzvídá Jano.

Najednou opička zatahá baču Ondru za ucho a šeptá mu:
„Tati, co se pořád vyptává, dej mu po papuli!“

Starý bača Jano měl statného mladého pomocníka Ďura. Když se tak v hospodě Ďuro zase jednou vychloubal svou sílou, povídá mu bača Jano:
„Ďuri, vsaďme se, že neodvezeš v kolečku odsaď až tam po vrata to samé, co já.“

„To není možné. Vsaďme se o cokoliv!“

Tak se i stalo. Vsadili se. Bača Jano pak vzal do rukou kolečko a povídá Ďurovi:

„Tak pojď, Ďuri, nasedej!“

Bača Ondro přijde za bačou Ďurem a praví:
„Bača Ďuro, požičajú mi varechu na syr.“

Bača Ďuro se zamyslí a říká si:
„Požičiam mu varechu na syr, nevráti mi ju, nedorobím syra, zle bude. Nepožičiam mu varechu, nasere sa, zatne mi valaškou medzi oči, tiež bude zle. Ej dám mu ja len takú vyhýbavú odpoveď.“

„Počúvajú bača Ondro, a hybajú mi do riti.“

Turecký turista práší koberec z hotelového okna v Tatrách. Jde kolem bača a ptá se:
„Co Aladine, nestartuje?“