„Dobrý den paní učitelko, Pepíček nemůže přijít do školy je hrozně nemocný.“

„V pořádku a kdo volá?“

„Můj táta.“

Hraje pes v baru bravurně na piano.

Host k majiteli:
„Proč ho nedáte na konzervatoř?“

„Chtěl jsem, ale on chce studovat na doktora!“

Syn se ptá otce:
„Jaký je rozdíl mezi teorií a praxí?“

Otec odpoví:
„Bež se zeptat matky, jestli by dala sousedovi za 3 milióny...“

Syn:
„Máma odpověděla, že ano!“

„Teď se běž zeptat sestry, jestli by to taky udělala za 3 milióny...“

„Ségra odpověděla, že taky ano!“

„No tak to vidíš synu. Teoreticky máme 6 miliónů, ale prakticky máme doma jenom dvě kurvy.“

Deset malých černoušků mělo rádo med,
jeden se z nich ulízal, zbylo jich devět.

Devět malých černoušků mělo rádo rum,
jeden se z nich ubumbal, zbylo jich osm.

Osm malých černoušků stavělo si dům,
jeden spadl do malty, zbylo jich sedm.

Sedm malých černoušků šlo na medvěda,
medvěd jich pět udupal, zbyli jenom dva.

Dva malý černoušci šlapaly světem,
jeden se z nich ušlapal, zbyl jenom jeden.

Jeden malý černoušek potkal černošku
a za rok měli zase deset černoušků.

Chuck Norris si dokáže olíznout vlastní loket.

Ztroskotá loď a moře vyhodí na ostrov Čecha, Američana a Rusa. Do půl hodiny se objeví smečka lidojedů a všechny tři odvedou do tábora. Tam jim náčelník říká lámanou francouzštinou, že se bude snažit jim pobyt zpříjemnit zvyklostmi moderní civilizace, takže budou popraveni v abecedním pořadí na moderním přístroji. S těmi slovy strhne velkou plachtu a odhalí zarezlou gilotinu.

Američan poklekne, prostrčí hlavu otvorem, cvak, gilotina sjede dolů a zarazí se jen kousíček nad krkem. Vytáhnou ho zpod gilotiny a náčelník říká, že Bohové se slitovali a on jejich přání respektuje a splní onomu muži tři přání. Američan nelení a požádá o loď, pár veslařů a kufr perel. Je mu vyhověno.

Pak přijde na řadu Čech. Také má štěstí a gilotina se zarazí těsně nad ním. I on má nárok na splnění tří přání:
„Zaprvé bych taky chtěl loď. Zadruhé šest veslařů na ni. Za zatřetí, nemáte tu desítku klíč? Já bych vám tu gilotinu spravil.“

U brány hřbitova hledí muž na podivný průvod. Za rakví kráčí muž s manželkou a psem dobrmanem a potom dlouhá řada mužů. Stojící muž nevydrží a ptá se, kdo to má pohřeb.
Muž za rakví odvětí:
„To je pohřeb mojí tchýně. Vidíte toho dobrmana? To on napadl tchýni a zakousl ji.“

„To je ale pes, nemohl byste mi ho půjčit na pár dní?“

„Proč ne, jen si musíte stoupnout na konec té řady!“

Víte, co si Matuška zpíval poté, co vzal kramle do Ameriky?

„Všechno jsem odnes včas!“

Maminka s Pepíčkem jsou na procházce v lese. Pepíček zahlédne chlapa v pláštěnce, který klečí na bobku a něco pořád vytahuje ze země.

„Co je to za člověka?“ ptá se maminky.

„To je rybář,“ poučuje ho máma, „chytá žížaly.“

„Žížaly?“ podiví se Pepíček. „Já myslel, že když je rybář, má chytat ryby.“