Vtipy

Honzík se ptá maminky, jak přišel na svět. Matka mu povídá:
„Víš, Honzíku, to jsme se s otcem večer tak trošku pocukrovali a potom si ráno přišel na svět.“

Honzík si večer lehl a celý se posypal cukrem. Ráno se probudil a měl plnou postel mravenců.

„Kdyby jste nebyli moje děti, tak vás všechny pozabíjím.“

Rozhlasová reportérka chce udělat autentický rozhovor s bačou a tak se ho ptá, jak probíhá jeho běžný den.

Bača:
„No, ráno vstanu a hned si dám slivovici.“

Reportérka:
„Počkejte, to přece nemůžeme říct do rádia, že ráno chlastáte! Tak řekněte, že čtete knihu.“

Bača tedy začne znovu:
„Ráno vstanu a začnu číst knihu. Když ji dočtu, jdu k Jožinovi a čteme spolu jeho knihu. Jakmile ji přečteme, jdeme do knihovny. A když už máme přečtenou celou knihovnu, jdeme k Jurovi, protože ten má tiskárnu.“

Ptá se bača pastýře Pavla:
„Poslyš, Pavle, kdybys v lese potkal medvěda, co bys dělal?“

„No, co bych asi tak dělal? Puškou bych ho zastřelil!“

„A kdybys pušku neměl?“

„Tak bych mu valaškou hlavu uťal!“

„A kdybys neměl valašku?“

„Ale bačo, vždyť já přece mám valašku!“

„No jo, ale, dejme tomu, že bys ji v kolibě zapomněl…“

„Tak bych rychle vylezl na strom!“

„A kdyby tam nebylo stromu?“

„Jak. Bačo, to v lese není stromu?“

„Věru! Takový je to les, ve kterém není stromu!“

„No tak bych utekl…“

„Ale medvěd běží rychleji než ty! Dohoní tě a sežere…“

„…ale já bych skočil do jezera!“

„…éj, ale tam není žádného jezera…“

„Poslyšte, bačo! Na čí vy jste vlastně straně?!! Na mé, nebo na medvědově???“

Anketní otázka zněla: „Co vám visí níže pasu?“

Významný slovenský spisovatel odpověděl:
„Níže pása mi visí to, čím ja uspokojujem krásné mladé ženy.“

Významný slovenský politik odpověděl:
„Níže pása mi visí to, čím ja uspokojujem krásné zrelé ženy.“

Nakonec odpovídal bezvýznamný bača Jano:
„Níže pása mi visí valaška. To, čím ja uspokojujem ženy, to mi stojí!“

Bača, jediný svědek znásilnění u soudu, korunní svědek.

„Bača, povedzte tu u súdu, čo ste videli.“

„Dobre, dobre. Idem tak po lese, napravo jahôdka, naľavo čučoriedka. Pozriem do kroviska a tam vám jebačka.“

„Bača, to sa zapisuje, či by ste spisovne nepovedal.“

„Dobre. Idem tak po lese, napravo jahôdka, naľavo čučoriedka. Pozriem do kroviska a tam taká jebačka…!“

„Bača, povedzte súlož, hej?“

„Dobre. Idem tak po lese, napravo jahôdka, naľavo čučoriedka. Pozriem do kroviska a tam súlož. Idem bližšie, a tam taká jebačka!“

Bačovi Ondrovi přišla gratulovat k stým narozeninám delegace z okresu. U vchodu do koliby vidí viset kosu.

„Vy ještě i kosíte, bačo Ondro?“

„Kdežeby…“

„No a co ta kosa?“

„Jaaj, no to si už zubatá po mňa takto raz prišla. Slovo dalo slovo a tak som vám ju vytrtkal, že si aj nástroj zabudla!“

Jeden bača povídá druhému:
„Včera jsem obšťastňoval pod skálou jednu slečinku a zjistil jsem, že z té skály na nás kouká její máma!“

A ten druhý:
„Ježíši, a co na to říkala?“

„BEEEEEE.“

Ptá se Pražák Ostraváka:
„Helééééé proč vy mluvííítééé tak krááátceeee?“

Ostravák:
„Bo neni čas pičo!“

Přijde Ostravák s manželkou do obchodu v Praze a vybírají si lednici. Když si vyberou, přijdou za prodavačem a Ostravák povídá:
„Fofrem mi zabal tu Calexku, pičo.“

Prodavač balí Calexku a přitom se ptá:
„Vy jste z Ostravy, že jo?“

Ostravák:
„Jasně, jak si to poznal?“

Prodavač:
„No, podle té piči.“

Ostravák se otočí na manželku a říká:
„Sem ti řikal, abys zustala doma.“

Pražák vystoupí na nádraží Ostrava-Svinov a ptá se domorodce:
„Heleeeeee, prosíííííímtě, jak se vocaď dostanu do centraaaaa?“

Ostravák odpoví:
„S takovým přízvukem se pičo do centra živý nedostaneš...“