Vtipy: Hospodské

Povídá přítel majiteli přístavní krčmy:
„Taková námořnická krčma, to musí být zlatý důl!“

„A víš, že skoro jo? Po každé rvačce tam najdu na podlaze dva tři zlaté zuby.“

Žena sedí u baru a vychutnává si koktail po práci. Vtom se otevřou dveře a vstoupí ten nejfantastičtější chlap jakého kdy viděla. Vysoký, svalnatý a hezký, s hustými tmavými vlasy a krásnýma, zelenýma a jiskřivýma očima. Z každého jeho pohybu přímo sálalo mužství a smyslnost. Žena si prostě nemohla pomoct a jen zírala.

Chlap si všiml že je předmětem ženina hlubokého zájmu a s prohnaným sexy úsměvem k ní přistoupil. Zatímco se červenala a připravovala k omluvě, že na něj tak zírala, se k ní naklonil a zašeptal jí do ucha hlubokým, hebkým hlasem:
„Udělám cokoliv. Cokoliv, absolutně cokoliv chcete, cokoliv o čem jste kdy snila, za padesát dolarů. Mám jen jednu podmínku…“

Celá se třásla očekáváním a tak se ho zeptala co to je za podmínku. Muž řekl:
„Budete mi to muset říct jen ve třech slovech.“

Žena zírala do do jeho hypnotických očí a zvažovala návrh. Poté sáhla do kabelky a vytáhla padesát dolarů. Napsala svou adresu na ubrousek, složila ho kolem peněz a podala mu to. Potom se k němu naklonila a pošeptala mu do ucha:
„Ukliď mi barák.“

Dva opilci si přivolali taxi. Taxikář, když viděl, v jakém jsou stavu, jen nastartoval motor, hned ho zase zhasl a řekl:
„Tak, jsme na místě.“

Opilci mu dali peníze, jeden poděkoval, ale druhý mu vrazil pořádnou facku.

Taxikář se zarazil, myslel si, že zjistili, že autem vůbec nejel, a zeptal se:
„Za co to bylo?“

A opilec na to:
„Příště neleť jak prase! Mohl jsi nás zabít!“

Místní opilec přijde do hospody s úsměvem od ucha k uchu. Hospodský:
„Ty jsi dnes nějaký veselý. Copak se stalo?“

Opilec:
„Tak to si poslechni. Víš, že bydlím blízko trati, že? Tak když jsem šel včera večer domů, uviděl jsem, že na kolejích leží přivázaná mladá holka – prostě jako v nějakým filmu. Spěchal jsem k ní, přeřezal provazy a vzal jsem jí k sobě domů. No, abych to zbytečně neprodlužoval, prostě jsem si s ní pěkně užil. Souložili jsme celou noc. Vyzkoušeli jsme všechny místnosti v baráku a vyzkoušeli jsme všechny možné polohy.“

Hospodský:
„To je fantastické. Tos teda měl štěstí. A byla hezká?“

Opilec:
„To nevím. Hlavu jsem nenašel.“

Inženýr, doktor a policajt poseděli a popili v hospůdce a po půlnoci se v dobrém rozmaru vypotáceli ven. Inženýr bydlel nejblíž, a proto pozval své kamarády, aby u něho přespali. Ale sotva otevřel dveře, manželka na něho spustila:
„Ty opilče, takhle se chodí domů? A ještě mi sem vodíš další ožraly!“
A vyhodila je všechny tři na ulici.

Tak se rozhodl doktor, že půjdou k němu. Jenže tam to dopadlo úplně stejně a vzápětí taky skončili na ulici.

Nakonec se vydali k policajtovi. Policajt doma zazvonil, přišla jim otevřít usměvavá manželka, pěkně všechny přivítala a připravila jim jídlo. Také tchyně se tvářila mile a bez řečí jim přichystala postele.

Ráno se inženýr s doktorem ptali policajta:
„Člověče, jak to, že máš ty ženské takhle vycvičené?“

„Ale to je úplně jednoduchý. Kdysi jsem měl psa. Když mě neposlechl, dostal důtku. Když mě neposlechl podruhé, dostal důtku s výstrahou. A když mě neposlechl potřetí, tak jsem ho zastřelil. No, a manželka má důtku a tchyně už má důtku s výstrahou!“

Když si jeptiška ve venkosvské hospodě dávala už třetího frťana, všichni štamgasti jen zírali. Dokonce začali mít připomínky. Otočila se k nim a praví:
„Tak vy si, synové Boží, myslíte, že jsem alkoholička? Nikoliv. To já jen z dobroty srdce. Matka představená má strašnou zácpu. Dám si tak ještě čtyři a až mě pak donesete do kláštera, určitě se z toho posere!“

Na barovou stoličku vedle kněze si přisedl člověk, ze kterého to táhlo jako z lihovaru. Oblek zašpiněný, na tváři stopy rtěnky, z kapsy mu čouhá poloprázdná láhev. Vytáhl noviny a začal číst. Po pár minutách se otočil ke knězi a zeptal se:
„Řekněte mi, Otče, co způsobuje artritidu?“

„Pane, k tomu vede nevázaný život, obcování s lehkými ženštinami, přemíra alkoholu a pohrdání bližními.“

„Hm, to je moc špatný.“ zamumlal opilec a znovu se zahleděl do novin. Kněz rozmýšlel o tom, co předtím řekl, pak poklepal muži na rameno a omlouval se:
„Je mi to moc líto, nechtěl jsem být tak přísný. Máte artritidu dlouho?“

„Já ne, Otče, ale tady čtu, že papež ji má.“

Z hospody se vypotácí ožralý Marťan a klátí se ze strany na stranu ulicí. Náhle zpozoruje, že na něj všichni zírají s ústy dokořán.

„Co je?!“ reaguje nelibě. „Ještě jste nikdy neviděli opilce?“

Příjde chlapík do baru a objednává si:
„3x vodku a jedno deci sody.“

Barman ho hned obslouží. Chlapík vypije sodu a ty tři puldecáky všechny naleje do té decové sklenice. Barman se s údivem ptá:
„Jééé, vy jste kouzelník?“

Zákazník vytahuje průkaz:
„Ne, Česká obchodní inspekce.“

Přijde do baru chlap, pravou ruku kolem krásné blondýnky, levou kolem krásné černovlásky a na hlavě mu sedí havran. Objedná dva malé rumy a jeden velký. Dívenky si dají prcky, havran velkého frťana.

Když se to opakuje potřetí, barman se ptá:
„Proč dáváte dámám malé frťánky a havranovi velkého?“

Chlápek smutně nato:
„Potkal jsem kouzelného dědečka. Pomohl jsem mu a za odměnu jsem si mohl něco přát. Tak jsem si přál krásnou blondýnku, krásnou černovlásku a pořádného ptáka, který něco vydrží.“