Návrat domů
Inženýr, doktor a policajt poseděli a popili v hospůdce a po půlnoci se v dobrém rozmaru vypotáceli ven. Inženýr bydlel nejblíž, a proto pozval své kamarády, aby u něho přespali. Ale sotva otevřel dveře, manželka na něho spustila:
„Ty opilče, takhle se chodí domů? A ještě mi sem vodíš další ožraly!“
A vyhodila je všechny tři na ulici.
Tak se rozhodl doktor, že půjdou k němu. Jenže tam to dopadlo úplně stejně a vzápětí taky skončili na ulici.
Nakonec se vydali k policajtovi. Policajt doma zazvonil, přišla jim otevřít usměvavá manželka, pěkně všechny přivítala a připravila jim jídlo. Také tchyně se tvářila mile a bez řečí jim přichystala postele.
Ráno se inženýr s doktorem ptali policajta:
„Člověče, jak to, že máš ty ženské takhle vycvičené?“
„Ale to je úplně jednoduchý. Kdysi jsem měl psa. Když mě neposlechl, dostal důtku. Když mě neposlechl podruhé, dostal důtku s výstrahou. A když mě neposlechl potřetí, tak jsem ho zastřelil. No, a manželka má důtku a tchyně už má důtku s výstrahou!“
Na pohřbu
Koná se pohřeb. Vdova a pozůstalí na spuštěnou rakev se slzami hází květiny. Jen tchýně do hrobu hodí něco, co s ránou narazí na víko. Ostatní se na ní divně podívají a ptají se, co to tam hodila.
„No kytky už neměli, tak jsem koupila bonboniéru!“
Šikovní synové milionářů
Čtyři muži hrají golf. Když poslední dohrává, tři již sedí u svého čaje o rozmlouvají o svých dětech.
„Můj syn začínal jako pokladač koberců“ říká ten první. „Ale pak se vypracoval a dnes má prosperující stavební firmu. Je dokonce tak úspěšný, že si mohl dovolit darovat nový dům jednomu svému dobrému příteli“.
„Můj syn začínal jako prodavač aut“ říká ten druhý. „Pak se vypracoval tak, že sám vlastní několik obchodů s auty. Je dokonce tak bohatý, že si mohl dovolit věnovat svému dobrému příteli úplně nové luxusní auto.“
„Můj syn začínal na burze a dnes již vlastní spoustu cenných akcií“ přidá se třetí. „Je natolik bohatý, že si mohl dovolit věnovat balík akcií svému dobrému příteli.“
Když přijde k čaji čtvrtý muž, ptají se jej ostatní na jeho syna.
„Abych řekl pravdu, nejsem se svým synem příliš spokojen“, říká muž. „Začínal jako holič a holičem zůstal. Už to dělá patnáct let. A ke všemu jsem nedávno zjistil, že má homosexuální styky. Ale musím uznat, že v tom si nevede špatně. Musí asi být dobrý, protože jeho poslední tři přátelé mu věnovali nový dům, luxusní auto a balík akcií.“
Bude ze mě živitelka
Jedou dvě ženy ve vlaku a jedna se ptá druhé:
„Kam jedete?“
Ta odpovídá:
„Jedu do Budějovic, bude tam Země živitelka.“
A druhá na to:
„Hm, to já jedu do Prahy, bude tam ze mě šlapka.“
Žloutenka u Pepíčků
Pepíček se ve škole chlubí učitelce, že jeho sestra má žloutenku. Učitelka ho pošle domů, aby to děti nedostaly.
Za týden ho potká a ptá se:
„Tak co, Pepíčku, jak se daří sestře?“
„Jó, to já nevím, paní učitelko. To víte, než sem dojde z Austrálie další dopis, tak to chvíli potrvá.“
Šéfův vtip
Dlouho jsme se smáli tomu vtipu, co vyprávěl šéf. Než jsme pochopili, že je to pracovní úkol.
Ztratil se pes
Cedule v cikánské osadě:
„Ztratil se pes. Prosíme nálezce, aby nám ho vrátil nebo nahradil obědem ve stejné výši!“
Dežo
V porodnici:
„Tak, tatínku, jak se bude jmenovat chlapeček tentokrát?“
„Dežo.“
„Dežo? Deža už máte doma čtyřikrát. Víte co? Otevřete doma atlas, najděte nějaké jméno a zítra přijďte.“
Druhý den:
„Tak co? Už máte nějaké jméno?“
„Mám. Bangladežo!“
První člověk ve vesmíru
Píše se rok 1961, v rádiu právě hlásili, že Sovětský svaz vypustil do vesmíru kosmickou loď s prvním člověkem na palubě. Pepíček to uslyšel a utíká za dědou:
„Dědečku, dědečku, Rusové poslali člověka do vesmíru!“
„Do vesmíru? To už je neposílají na Sibiř?“
Kožíškovi u lékaře
Kožíškovi u lékaře. Doktor babu zevrubně prohlédne a pak ji pošle na chodbu a říká Kožíškovi:
„Pane Kožíšek, tady je medicína v koncích. Vaše paní je smrtelně nemocná. Ale věděl bych o jednom prostředku, který by pomohl. Kdybyste se se svou paní třikrát denně miloval, vždycky po jídle.“
Kožíšek to odkývá a vyleze na chodbu. Žena se k němu otáčí s nadějí v očích a říká:
„Tak co? Co říkal doktor?“
„Že umřeš.“