Vtipy: Divoký západ

Přijde malý Indián k náčelníkovi a ptá se ho:
„Proč mají Indiáni tak ošklivá jména?“

„Jak ošklivá?“ odpovídá náčelník.
„Tobě se nelíbí Silný medvěd nebo Bystrý sokol?“

„Líbí.“

„Tak o co ti vlastně jde, Smrdutý skunku?“

Na Západě:
„Čau Johny, čím si teď vyděláváš?“

„Obchoduji s otroky.“

„A co od tebe kupují?“

Greenhorn si chce na Divokém západě koupit koně. Zajde k obchodníkovi, jestli nemá nějakého levného. Prodavač vrtí hlavou, ale pak si vzpomene:
„Jo, mám tady jednoho, ale kdysi patřil faráři, takže je takovej divnej. Když chcete, aby jel jako vítr, řeknete Zaplať Pán Bůh. A když chcete, aby zastavil, řeknete Amen.“

Greenhorn si to opakuje, pak zaplatí a koně si vezme. Jede na něm krajinou, a řekne si, že ho vyzkouší. Řekne tedy „Zaplať Pán Bůh“ a kůň se rozletí krajinou, letí jako vítr, země ubíhá pod nohama.

Náhle se před nimi objeví propast. Greenhorn si najednou nemůže vzpomenout, jak koně zarazit. Propast se blíží, 100 metrů, 50 metrů, 10 metrů, 5 metrů. Náhle si vzpomene a vykřikne „Amen!“

Kůň se zastaví na kraji propasti. Greenhorn vytáhne kapesník, otře zpocené čelo a řekne:
„Zaplať Pán Bůh“.

Vyprávěl námořník přátelům o svých dobrodružstvích v Jižní Americe:
„Co vám mám povídat? Bylo to strašné! Indiáni vpravo, Indiáni vlevo, Indiáni všude kolem nás. Kam se člověk podíval, všude Indiáni na svých lodích. Přirazili k naší Margaretě a už se houfem drali na palubu.“

„Proboha! Co jste dělali?“

„Už bylo pozdě. Nedalo se nic dělat. Tak jsme od nich museli koupit pár výšivek, nějaké koberce, několik vyřezávaných nožů a masek.“

Ptá se farář kovboje:
„Johne, označil si včera všechny zvířata, jak jsem ti předevčírem přikázal?“

„Označil.“

„A měl si s tím hodně práce?“

„S dobytkem ani ne, ale s těmi včelami to bylo strašné.“

Indiánský chlapec se ptá šamana místního kmene:
„Podle čeho určuješ pro všechny děti jména?“

„To máš tak: Když se dítě narodí, donesou mi ho, já ho zvednu na pažích, rozhlédnu se prérií a když vidím třeba v dálce utíkat lišku, tak se dítě bude jmenovat Běžící Liška. Nebo když zrovna sněží, tak to děvče dostane jméno Tiše Padá Sníh. A proč tě to vlastně tak zajímá, Tadyserepse?“

Dva indiáni se ztratili na poušti a velký říká:
,,Synu zkus vystřelit. Třeba nás někdo uslyší.„

Tak vystřelí.

A zase:
,,Synu, zkus vystřelit. Třeba nás někdo uslyší.„

Tak znovu vystřelí.

Takhle to je ještě jednou a zase:
,,Synu, zkus vystřelit. Třeba nás ně kdo uslyší.„

A druhý odpoví:
,,Nemohu otče, došly mi šípy“!

Kovboj vlítne do salonu a zařve:
„Kdo mi ukradl koně, ať se hned přizná, nebo udělám to co můj strýc před 50 lety!“

Chvíli je ticho a pak jeden zvedá ruku a roztřeseným hlasem povídá:
„Sorry, máš ho za rohem.“

Po chvíli to ostatním nedá a zeptají se:
„Co že udělal ten tvůj strýc?!“

„Šel domů pěšky“

Divoký západ, dva kovbojové se baví:
„Já mám nejrychlejší ruku na celém Západě.“

„A to já zase dávám přednost ženám!“

K salónu na Divokém západě přijede mladý kovboj, seskočí z koně, přiváže ho, obejde zezadu, zvedne mu ocas a dá mu dlouhou mlaskavou pusu na kaďák. Zevnitř to otevřeným oknem vidí starší kovboj, štamgast u stolu. Když mladý vejde dovnitř, hned se ho ptá:
„Proboha, to bylo nechutný. Proč jsi to udělal?“

„Ale, pálej mě popraskaný rty.“

„A to jako pomáhá?“

„Ne, ale aspoň si je přestanu olizovat.“