„Pane řediteli, kolik ve vašem podniku pracuje lidí?“

„Troufám si tvrdit, že dobrých padesát procent.“

Hodně naštvaná manželka si stěžuje svému muži, že tráví každý volný večer v hospodě.

On jí říká:
„Tak tam pojď jednou se mnou !“

Ona přikývne a jdou spolu do hospody.

On:
„Co ti mám objednat za pití?“

Ona:
„No, asi to samé, co ty.“

Manžel objedná dva panáky whisky a ty svoje okamžitě do sebe kopne. Manželka nejdřív opatrně ochutná, pak se zakření, vyplivne to a povídá:
„Fuj, to je hnus, jak to vůbec můžeš pít ?!“

„No vidíš. A ty si myslíš, že se tady každý večer bůhvíjak bavím!“

Gestapák přivede na ústřednu jednoho občana.

„Tohohle jsem zatkl!“ řekne a hodí občana před zapisujícího.

„Proč?“

„Řval: Židé ven a Němci na jejich místa!“

Úředník se zarazil a zeptal se:
„Poslyš a neudělal jsi chybu? Tohle, co ten občan křičel, je vlastně naprosto správné. To je naše zásada.“

„Když on to řval na židovském hřbitově!“

Muž, kterého kdysi vysadili na pustý ostrov v Tichém oceánu, jde po pláži, vousy až po kolena. Náhle se z vln vynoří překrásná žena:
„Jste tu již dlouho?“, ptá se.

„Čtrnáct let.“

„Jak dlouho jste neměl cigaretu?“

„Čtrnáct let.“

Žena rozepne kapsičku u své mokré kombinézy, vytáhne krabičku Camelek, jednu zapálí a podá mu ji. Muž lačně šlukuje.

„Jak dlouho jste neměl panáka whisky?“

„Čtrnáct let.“

Rozepne další kapsu a nabídne mu láhev. Muž si pořádně lokne a láskyplně na ženu pohlédne.

„A jak dlouho jste si to s nikým nerozdal?“ , ptá se žena plaše.

„Čtrnáct let.“ odpoví muž roztouženě.

Žena si začne rozepínat kombinézu.

„To mě podrž,“ vyhrkne muž, „snad tam nemáte golfové hole?“

Ptá se bača pastýře Pavla:
„Poslyš, Pavle, kdybys v lese potkal medvěda, co bys dělal?“

„No, co bych asi tak dělal? Puškou bych ho zastřelil!“

„A kdybys pušku neměl?“

„Tak bych mu valaškou hlavu uťal!“

„A kdybys neměl valašku?“

„Ale bačo, vždyť já přece mám valašku!“

„No jo, ale, dejme tomu, že bys ji v kolibě zapomněl…“

„Tak bych rychle vylezl na strom!“

„A kdyby tam nebylo stromu?“

„Jak. Bačo, to v lese není stromu?“

„Věru! Takový je to les, ve kterém není stromu!“

„No tak bych utekl…“

„Ale medvěd běží rychleji než ty! Dohoní tě a sežere…“

„…ale já bych skočil do jezera!“

„…éj, ale tam není žádného jezera…“

„Poslyšte, bačo! Na čí vy jste vlastně straně?!! Na mé, nebo na medvědově???“

Paní učitelka se ptá žáků:
„_Děti, kdo mi řekne větu, která obsahuje slova “zřejmě„ a “možná„?_“

Hlásí se Pepíček a říká:
„Moje sestra si včera vzala knihu a šla do ložnice.“

Učitelka se zamyslí a říká:
„_Ale Pepíčku, tam přece žádné “zřejmě„ ani “možná„ není!_“

Pepíček se usměje a dodá:
„Zřejmě si tam šla číst, a možná ne.“

Jestli se ti během velmi dlouhé doby nenaskytla žádná zajímavá příležitost, tak se jich v jedné chvíli objeví několik a ty si budeš moct vybrat pouze jednu z nich.

Pan Roubíček se prochází po Karlově náměstí v Praze. Jde kolem obchodu se zeleninou a vidí na ceduli nápis:
„Židům brambory neprodáváme.“

Okamžitě vtrhne do obchodu a nechá si zavolat vedoucího. K jeho úžasu to tam vede pan Kohn. Roubíček vyhrkne:
„Kohn, to oni nechali napsat na ceduli Židům brambory neprodáváme?“

Kohn se pohotově ohradí:
„Roubíček, viděli oni ty brambory?“

Přijde zajíc do baru, vykasá si rukávy a zařve:
„Kdo mi zmlátil bráchu?“

„Já!“ zvedne se medvěd. „A co má být?“

„Ale nic. Dobře jsi udělal.“