Vtipy

Zimní olympijské hry, Moskva. Ruský prezident má uvítací projev. Napětí. Začíná číst:
„Oooooooooooooooo“

„Oooooooooooooooo“

Všude je trapné ticho, lidé se na sebe nechápavě dívají.
„Oooooooooooooooo“

Přiběhne tajemník, podívá se do papírů a diskrétně řekne:
„Pane prezidente, toto nečtěte, to jsou olympijské kruhy.“

V Moskvě stojí dlouhá fronta na maso. Když už to jeden z čekajících mužů nevydrží, povídá svému příteli:
„Už toho mám dost. Půjdu a zastřelím prezidenta.“

Po chvíli se však vrátí zpět.

„Co se stalo?“ ptá se ho přítel.

„Ale, je tam ještě delší fronta než tady,“ odpoví muž

„Člověče, ten náš nový šéf je opravdu šlechetný. Představ si, že tě pozve na večeři, zaplatí dvě lahve vína a ještě tě nechá u sebe přespat.“

„A tobě se to už někdy stalo?“

„Mně ne, ale mojí ženě už třikrát.“

Wikipedie:
„Já vím všechno!“

Google:
„Najdu všechno!“

Facebook:
„Já znám všechny.“

Internet:
„Beze mě jste v prdeli.“

Elektřina:
„Tak se uklidníme jo?!“

Přijde mrkev do obchodu a ptá se:
„Máte mrkvovou šťávu?“

Prodavačka:
„Nemáme, na co ji chceš?“

Mrkvička:
„Dochází mi šťáva. Potřebuju, aby mi někdo daroval krev.“

Jaký je rozdíl mezi chlapem a cibulí?

???

Žádný. Svlečeš to a brečíš!

„Jaký pěstujete sport?“ táže se soutěžícího v Kolotoči Pavel Poulíček.
„Basketbal.“ přiznává obyvatel planety Nova, „Když mi nevyjde Sportka, házím tikety do koše!“

Novináři se ptají ředitele vyloupené banky, kolik lupiči ukradli.
„Asi sto tisíc. Ale napište, že se ztratilo deset milionů, ať se lupiči pobijí mezi sebou.“

Potká žába vlka, který si zrovna zapaluje jointa a žába se ho ptá, co kouří. Vlk na to:
„To je tráva, žábo!“

Žába:
„A jak se to kouří?“

Vlk:
„Hele žábo, to musíš dát toho největšího práska přímo do plic a dlouho ho držet.“

Žába:
„A jak dlouho to mám v sobě podržet?“

Vlk odpoví:
„Tak dlouho, jako bys plavala pod vodou, na druhou stranu řeky a zpátky.“

Žába si dá práska a skočí do vody. Nevydrží to a na druhém břehu se vynoří, vyfoukne. Tam na ni kouká hroch a hned se ptá:
„Žábo, co to tady provádíš?“

Žába:
„Ale, učím se kouřit trávu.“

Hroch:
„Já chci taky!“

Žába:
„Tak to musíš na druhý břeh, tam je vlk a on tě to naučí.“

Hroch plave, plave, vynoří se a tam na něj vejrá zkouřenej vlk s vypoulenýma očima a křičí:
„Ty vole, žábo! Už vyfoukni!“

Sedí devadesátiletý děda na lavičce v parku a pláče. Slušně vychovaný mladík, který šel okolo, se samozřejmě soucitně ptá, co se děje. Stařík odpovídá:
„Víte, jsem zamilovaný do mladé ženy.“

„No, a co je na tom k pláči?“ podiví se mladý. „To byste se měl spíš radovat.“

„Počkej, ty tomu nerozumíš,“ namítne děda. „Každé ráno, než jde do práce, se pomilujeme. V poledne přijde domů na oběd, zase mě pomiluje a uvaří mi. Večer taky a na noc se milujeme dvě hodiny.“

Stařík zase pláčem skoro nemůže mluvit.

„Tomu teda vůbec nerozumím,“ třeští oči mladík. „Vždyť je to perfektní, tak proč brečíte?“

„Já jsem zapomněl, kde bydlím!“