Vtipy: Božské

Porodní bába, která s láskou a oddaností přivedla na svět stovky dětí, stane před nebeskou branou. Svatý Petr ji osloví s prosbou:

„Byla jsi tak laskavá a obětavá. Zůstaň ještě na zemi a dál pomáhej ženám v jejich těžkých chvílích. Umíš to jako nikdo jiný.“

Bába se však zamyslí a odpoví:

„Víš, Svatý Petře, už nemůžu. Bolí mě sledovat, jak ženy rodí v bolestech, zatímco otcové si v klidu užívají a starosti nechávají stranou.“

Svatý Petr se na chvíli zarazí, ale pak se mu rozzáří oči:

„To půjde zařídit. Od teď při každém tvém porodu pocítí otcové stejnou bolest, jakou snášejí jejich ženy.“

Bába se vrací na zem a hned ji volají k porodu. Vejde do místnosti, kde se žena svíjí na lůžku v porodních bolestech. Bába překvapeně pohlédne na jejího manžela, který sedí u okna, chlastá pivo a příšerně se nahlas chechtá.

„Vás nic nebolí?“ ptá se nevěřícně bába.

Muž zavrtí hlavou: „Mě? Vůbec ne. Ale podívejte se ven na toho kominíka. Na střeše sebou hází a křičí, jako kdyby rodil on sám!“

Víte, proč Bůh miluje ateisty?

???

Neobtěžují ho svými problémy.

Bůh a Svatý Petr si spolu vyrazili na golf. Na první jamce Bohu spadne míček do jezírka. Voda se poslušně rozestoupí, Bůh klidně odpálí míček zpět na trávník a pokračuje ve hře.

Na druhé jamce dá do úderu pořádnou sílu. Míček přistane tři metry od jamky. Země se ale náhle otřese, trávník se zvedne a míček se elegantně skutálí přímo do jamky.

Na třetí jamce skončí míček v hromadě písku. Bůh se zamyslí, stvoří život. Od bakterií přes ryby a obojživelníky se postupně vyvinou plazi, ptáci a nakonec drobní savci. Jeden z těchto savců přiběhne, popadne míček do tlamičky a poslušně ho donese do jamky.

Svatý Petr se na Boha tázavě podívá a suše poznamená:
„Tak co, hraješ golf, nebo jen zkoušíš, co všechno zvládneš?“

Pan Mayer umřel a šel rovnou k bráně nebeské.
„Zpátky“, řekli mu tam, „máme tady o vás, že jste hrál karty a fixloval při tom.“

Pan Mayer tedy začal smlouvat s Bohem, aby ho přesto do nebe pustili. Odpověď ale byla stále stejná:
„Hazardní hráče do nebe nebereme.“

„Ať tedy rozhodne jedna partička“, navrhl pan Mayer. „Když vyhraju půjdu do nebe a když ne, tak do pekla.“

Bůh souhlasil. Archanděl Gabriel přinesl karty a Otec měl rozdávat. V tom ho ale Mayer přerušil:
„A to bych si ještě vyprosil. Žádné zázraky!“

Hospodin prochází starým Orientem a hledá někoho, kdo by ho přijal. Přichází do Egypta k faraónovi.
„Faraóne, já jsem Hospodin, Bůh celé země. Chceš mě přijmout?“

Faraón si mne bradu a říká:
„To půjde těžko. Bohem jsem v Egyptě já! Nemohu tě přijmout.“

Hospodin prochází zemí dál, až přijde do Babylónu. Přijde k babylónskému králi a nabízí se mu:
„Nechceš mě přijmout za svého Boha?“

I babylónský král říká:
„Víš, to bude těžké. My už tady máme toho Marduka. To by byly zase nějaké novoty…“

Tak prochází Hospodin zemí dál, až potká Mojžíše.
„Mojžíši, nechceš mě přijmout za svého Boha?“

Mojžíš říká:
„No, koneckonců proč ne. Ale co mi za to dáš?“

„Dám ti přikázání.“

Mojžíš se zamyslí a říká:
„A co za něj budeš chtít?“

„Nic.“

„Nic? Tak to mi jich dej deset!“

Mojžíš uchopí hůl, připraví se na odpal a švihne. Míček letí obloukem, míří přímo k vodě. Už to vypadá, že skončí pod hladinou, když tu náhle voda ustoupí, míček se odrazí ode dna, elegantně se vznese zpátky na green a Mojžíš ho s klidem doťukne do jamky.

Nyní je na řadě Ježíš. Soustředí se, odpálí a míček opět zamíří k vodní hladině. Ale nestane se nic z toho, co by člověk čekal. Míček se nepotopí. Zůstane na hladině, načež Ježíš klidně vykročí po vodě, dojde k němu, lehkým švihem ho posune a míček skončí přímo v jamce.

Pak přichází na řadu muž v kostkovaném saku. Odpálí, míček letí, ale osudová voda už zase čeká. Jenže tentokrát ho ve vzduchu zachytí ryba. Sotva se však ryba chystá zmizet pod hladinou, přilétá dravý pták, popadne ji i s míčkem a odnáší pryč. V tom se ozve výstřel. Myslivec se snaží ptáka zasáhnout. Netrefí, ale pták se lekne, pustí rybu, ryba pustí míček a ten s dokonalou přesností dopadne do jamky.

Ježíš se otočí na svého otce a s úsměvem poznamená:
„Víš, tati, přišli jsme si sem snad zahrát golf.“

Svatý Petr se domlouvá s Bohem, kam letos vyrazí na dovolenou.

Svatý Petr:
„Co Saturn? Letos je tam krásně.“

Bůh:
„Ne, to je moc daleko!“

Svatý Petr:
„Co Mars?“

„Ne, ne, je tam prý draho.“ odvětí Bůh.

Svatý Petr:
„A co Země? Tam je určitě krásně!“

Bůh na to:
„Ne. Tam sem se před 2000 lety zapomněl s nějakou Židovkou a mluví se tam o tom až do teď.“