Porodní bába, která s láskou a oddaností přivedla na svět stovky dětí, stane před nebeskou branou. Svatý Petr ji osloví s prosbou:
„Byla jsi tak laskavá a obětavá. Zůstaň ještě na zemi a dál pomáhej ženám v jejich těžkých chvílích. Umíš to jako nikdo jiný.“
Bába se však zamyslí a odpoví:
„Víš, Svatý Petře, už nemůžu. Bolí mě sledovat, jak ženy rodí v bolestech, zatímco otcové si v klidu užívají a starosti nechávají stranou.“
Svatý Petr se na chvíli zarazí, ale pak se mu rozzáří oči:
„To půjde zařídit. Od teď při každém tvém porodu pocítí otcové stejnou bolest, jakou snášejí jejich ženy.“
Bába se vrací na zem a hned ji volají k porodu. Vejde do místnosti, kde se žena svíjí na lůžku v porodních bolestech. Bába překvapeně pohlédne na jejího manžela, který sedí u okna, chlastá pivo a příšerně se nahlas chechtá.
„Vás nic nebolí?“ ptá se nevěřícně bába.
Muž zavrtí hlavou: „Mě? Vůbec ne. Ale podívejte se ven na toho kominíka. Na střeše sebou hází a křičí, jako kdyby rodil on sám!“
