Výběr nového zaměstnance
Manažer obchodního domu dostal za úkol najmout nového zaměstnance. Po probrání hromady životopisů našel čtyři kandidáty, kteří měli stejné kvalifikace. Rozhodl se, že je všechny pozve na pohovor a položí jim pouze jednu otázku. Jejich odpověď rozhodne o tom, kdo získá práci.
V určený den se čtyři uchazeči posadili kolem konferenčního stolu a manažer se jich zeptal:
„Co je podle vás nejrychlejší věc na světě?“
První muž odpověděl:
„Myšlenka. Prostě vám bleskne hlavou, ani nevíte jak.“
„To je velmi dobré!“ pochválil ho manažer. „A vy, pane?“ zeptal se druhého muže.
Ten se zamyslel a řekl:
„Mrknutí! Přijde a odejde, ani si toho nevšimnete. Mrknutí je nejrychlejší věc, jakou znám.“
„Výborně!“ řekl manažer. „Mrknutí oka, to je opravdu populární přirovnání pro rychlost.“
Poté se otočil k třetímu uchazeči, který chvíli přemýšlel a pak odpověděl:
„No, u nás na farmě máme na stěně vypínač. Když ho přepnete, světlo ve stodole na druhém konci pastviny se rozsvítí dřív, než si toho všimnete. Zapnutí světla je nejrychlejší věc, jaká mě napadá.“
Manažer byl jeho odpovědí nadšený a myslel si, že našel toho pravého.
„Je těžké překonat rychlost světla,“ uznal.
Nakonec se obrátil na čtvrtého a posledního kandidáta jménem Karel a položil mu stejnou otázku.
Karel se podrbal na hlavě a odpověděl:
„Po tom, co jsem slyšel, je mi jasné, že nejrychlejší věc na světě je průjem.“
Manažer zůstal v šoku:
„Cože!?“
„No jasně,“ vysvětloval Karel. „Víte, nedávno mi nebylo dobře, a jakmile jsem vyběhl na záchod, dřív než jsem stihl myslet, mrknout nebo rozsvítit, už jsem měl naděláno v kalhotách.“
Karel je nyní nový zaměstnanec obchodního domu poblíž vás!
Bača kouří s Ježíšem
Sedí bača u ohně a jelikož je moderní, kouří trávu. Přijde k němu Ježíš a říká:
„Bačo, jsem Je…“
„Čuš, do piče! Sadni si. Pofajčíš?“
Tak Ježíš vzal tu trávu, potáhnul, a povídá:
„Já jsem Ježíš Kristus.“
Bača pokývá hlavou a říká:
„Hmm…, dobrá tráva…“
Černoch má úraz
Černoch pracuje na cirkulárce. Uřízne si dva prsty. Jede k doktorovi, ten se ptá jestli si je přivezl sebou. Černoch na to, že je nechal doma. Doktor říká:
„To nevadí, já tady dva mám, ale jsou bílé.“
Dohodnou se a operace proběhne bezvadně.
Za nějaký čas černoch jede tramvají, drží se rukou za tyč. Vedle stojí stará babka, chvíli na něho kouká a potom se zeptá:
„Tak co kominíčku, jedeš od milé?“
Dobrá partie
Markéta přiběhne domů a radostně volá:
„Mami, víš, s kým jsem se dnes seznámila?“
„To nevím, povídej.“
„S Markem. A představ si, mají koně, hrad a dokonce i vlastní střelnici.“
„Táto, slyšel jsi?“ volá máma. „To by byla partie.“
„Uklidněte se obě,“ zabručí táta, „to je určitě syn místního kolotočáře. Jeho táta na to kdysi balil mojí sestru.“
Drsný chlap
Přijde šofér tiráku do motorestu, objedná si jídlo a pití a s chutí se do něj pustí. Když v tom přijedou tři chlapy na harlejích, usaděj se u něj u stolu a to jídlo mu snědí a pití vypyjou. Šofer nic, zaplatí a odejde. Ti chlapi si mezi sebou říkají:
„Ten šofér byl buď pěknej srab, nebo se neuměl prát.“
Zaslechne to číšník a přitaká jim:
„Fakt byl nějakej divnej a snad ani řídit neuměl. Teď zrovna venku přejel tři motorky!“
Létající zajíc
„Včera jsem viděl běžet zajíce s batohem na zádech!“ křičí na celou hospodu podnapilý myslivec.
„To nic není, kamaráde,“ zvedne se jiný ožrala, „já jsem ho viděl letět!“
„A taky měl na zádech batoh?“
„Ne, orla!“
Dežo pálí slivovici
Starosta si předvolal Deža na městský úřad:
„Dežo, přiznej se! Ty jsi pálil slivovicu!“
Dežo zavrtí hlavou:
„Nepálil.“
Starosta se však nedá a pokračuje:
„Ale přístroj máš!?“
Dežo provinile sklopí oči:
„No, mám.“
Starosta celý rozradostněný:
„No tak vidíš, zaplatíš pokutu 2000 korun!“
Dežo se zamyslí a po chvíli na stůl položí dvě tisícovky. Starosta se diví:
„A těch dalších 1000 korun je za co?“
„Za znásilnění.“
Starostovi se hrůzou zježí zbývající vlasy:
„Proboha, Dežo, kohos znásilnil?“
„Nikoho. Ale přístroj mám!“
Telefonát na policii
„Haló, to je policejní stanice? Měl bych dotaz. Neutekl dneska z blázince nějakej chovanec? No proč se ptám? Protože mi dneska v noci někdo unesl moji ženu!“
Cedulka
Malí klouček napjatě sleduje kněze, který hřebíkem přibíjí oznámení na vývěsku.
„Chceš si přečíst, co nového tady oznamuji?“ ptá se kněz.
„No, spíš chci slyšet, co budete říkat, až se klepnete do prstu.“
Svobodná Dáša
„Proč se vlastně Dáša nevdala?“
„Hrála kdysi basketbal a zůstal jí návyk dávat koše.“