Konečně déšť
Po dlouhém období sucha konečně přišel déšť a všechna zvířata v lese byla šťastná kromě klokana. Ostatní se ho ptali, proč je tak smutný.
Klokan si povzdechl a řekl:
„Déšť znamená, že všechny moje děti si teď budou hrát uvnitř.“
Muslim v taxíku
Arabský muslim nastoupí v Londýně do taxíku. Hned po rozjezdu důrazně žádá taxíkáře:
„Prosím vypnětě to rádio. Nesmím poslouchat takovouto hudbu, která v Prorokových časech nebyla a nebudu poslouchat to co dnes nevěřící.“
Taxikář zdvořile vypne rádio, zastaví a otevře dveře. Arab se ptá:
„Proč jste zastavil? Co se dělje?“
Taxikář:
„Za časů Proroka nebyly žádné taxíky. Prosím vystupte si a počkejte na velblouda…“
Pepíček s dědečkem
Dědeček s Pepíčkem jdou parkem a proti nim jde paní učitelka.
„Pepíčku, schovej se, dneska jsi nebyl ve škole!“
„Honem dědo, ty se schovej, dneska jsi měl pohřeb!“
Plno Pepíků
Přijde žena na sociálku pro podporu a s sebou si přivede patnáct dětí. Vejdou do kanceláře a žena zavelí:
„Pepo, sednout!“
A všechny děti se posadí. Úřednice chvíli kouká vyjeveně, pak se osmělí a zeptá, jak se děti jmenují, aby si je zapsala.
„To je jednoduché, kluci jsou všichni Josef a holky Josefina.“
„Opravdu?“
„Ano, hrozně to zjednodušuje život. Ráno zavelím ‚Pepo, vstávat!‘ a všechny vstanou. Pak zavelím ‚Pepo, jídlo!‘ a všechny se najedí a tak to jde celý den.“
„No co když potřebujete zavolat na jedno konkrétní dítě?“
„Pak ho zavolám podle příjmení.“
Pětadvacátého
Doktor na gynekologickém oddělení v nemocnici má vizitu. Vejde na pokoj a ptá se první pacientky:
„Tak maminko, kdypak to čekáte?“
„Pětadvacátého, pane doktore.“
Přijde k druhé pacientce a opět se ptá:
„Kdypak to čekáte vy?“
„Taky pětadvacátého.“
„A vy taky pětadvacátého?“ ptá se třetí.
„Ne, já s nima na tom školení nebyla.“
Krmení pro králiky
Ukradne chlap v práci pytel uhlí, a když ho přenáší přes vrátnici, zastaví ho ostraha:
„Co to máte v tom pytli?“
Chlap vysype uhlí a povídá:
„To je krmení pro králíky.“
„A to vám budou žrát?“ diví se hlídač.
„Jo,“ přisvědčí zlodějíček.
„A když ne, hodím to do kamen!“
Ženu už nebolí hlava
Žena přijde domů a povídá svému manželovi:
„Pamatuješ jak mě pořád bolela hlava celé ty roky? Tak je to pryč!“
„Žádné bolesti hlavy?“ ptá se manžel. „Jak se to stalo?“
„Margie mě doporučila k jednomu hypnotizérovi a ten mi poradil si stoupnout před zrcadlo, dívat se soustředěně na sebe a opakovat: Nebolí mě hlava! Nebolí mě hlava! Nebolí mě hlava! No a ono to funguje! Veškerá bolest hlavy je pryč!“
„No to je skvělý!“ nadšeně přitakává manžel.
Jeho žena pak říká:
„Víš, ty taky nejsi bůhvíco v posteli posledních pár let. Proč za ním taky nezajdeš, třeba ti něco poradí?“
Manžel souhlasí, že to udělá. Po první návštěvě u hypnotizéra se manžel vrátí domů, strhá ze sebe šaty, popadne manželku do náruče a odnáší ji do ložnice. Položí ji na postel a povídá:
„Nehýbej se, hned jsem zpátky!“
Odejde do koupelny, vrátí se za pár minut a skočí do postele. Pomiluje vášnivě manželku, jako nikdy předtím. Jeho žena celá omámená zvolá:
„No tak to bylo tedy úžasné!“
Manžel odpoví:
„Nehýbej se, hned jsem zpátky!“
Odejde znovu do koupelny, vrátí se zpátky a druhé kolo je ještě úžasnější než poprvé. Manželka se posadí na posteli, hlava ji jde do závratě a jenom slastně vzdychá:
„Pane Bože, pane Bože…“
Manžel opět řekne:
„Nehýbej se, hned jsem zpátky,“ a odejde do koupelny.
Tentokrát ho manželka potichu následuje a tam, v koupelně, ho uvidí zírat na sebe do zrcadla a říkat:
„To není moje manželka. To není moje manželka. To není moje manželka. To není moje manželka!“
Poslední rozloučení se zesnulým se koná příští sobotu…
Vzbuďte kolegu
„Vzbuďte svého kolegu,“ povídá profesor studentovi na přednášce.
„Proč já? Vy jste ho uspal.“
Bitva ve Skotsku
Ve Skotsku proti sobe vyhlásily válku 2 hrady. Z jednoho vyletí dělová koule a urazí kus hradeb té druhé. Z druhého hradu vyletí dělová koule a prvnímu urazí věžičku.
Tak po sobě střílejí dobré 2 dny, když v tom najednou ticho. Že by mír? Z jednoho hradu vystrčí trubač hlavu a zahuláká:
„Hola, hola, proč nestřílíte?“
I na druhé straně vykoukne trubač:
„Nemůžeme, koule je u vás!“
Válka v pohádkové říši
V pohádkové říši zuří válka.
„Pane generále, poslušně hlásím, že už nám sundali dvacet letounů!“ oznamuje svému velícímu plukovník.
Generál zrudne zlostí a mumlá si pod vousy:
„Zatracení obři!“