Čtrnáct let
Muž, kterého kdysi vysadili na pustý ostrov v Tichém oceánu, jde po pláži, vousy až po kolena. Náhle se z vln vynoří překrásná žena:
„Jste tu již dlouho?“, ptá se.
„Čtrnáct let.“
„Jak dlouho jste neměl cigaretu?“
„Čtrnáct let.“
Žena rozepne kapsičku u své mokré kombinézy, vytáhne krabičku Camelek, jednu zapálí a podá mu ji. Muž lačně šlukuje.
„Jak dlouho jste neměl panáka whisky?“
„Čtrnáct let.“
Rozepne další kapsu a nabídne mu láhev. Muž si pořádně lokne a láskyplně na ženu pohlédne.
„A jak dlouho jste si to s nikým nerozdal?“ , ptá se žena plaše.
„Čtrnáct let.“ odpoví muž roztouženě.
Žena si začne rozepínat kombinézu.
„To mě podrž,“ vyhrkne muž, „snad tam nemáte golfové hole?“
Kouřim
Policie žádá stopařky mířící z Prahy do města Kouřim, aby si na cedule raději psaly směr Kutná Hora...
Žíznivý Pepíček
Přijde Pepíček do hospody, posadí se ke stolu a říká servírce:
„Dvě deci červeného vína.“
„A kolikpak je ti let, chlapečku?“ zajímá se servírka.
„Osm.“ odpoví Pepíček.
„A to by ti nestačil džus?“
„Stačil, ale chybí mi dvě koruny.“
Rozvod
Starý bača Jano s pomocníky opékají u ohně slaninku. Najednou se jeden z ovčáku zeptá:
„Bačo Jano, můžu vám položit chlapskou otázku?“
„Polož, Jurko, polož!“
„Bačo Jano, vy už 50 let žijete se svou ženou Ančou, nikdy vás nenapadlo se s ní rozvést?“
„Rozvést se??!!“ zařval bača Jano. „Nikdy!!!“
A po chvíli ticha dodal: „Ale zaříznout, to ano…“
Sněhurka u trpaslíků
Sněhurka přišla navštívit trpaslíky. Sedla si na stoličku.
„Sedla si.“ zašeptá ten, co je k ní nejblíž.
„Sedla si, sedla si, sedla si...“ opakují trpaslíci mezi sebou.
„Sedí.“
„Sedí, sedí, sedí…“
„Večeří.“
„Večeří, večeří, večeří…“
„Vstala.“
„Vstala, vstala, vstala…“
„Stojí!“
„I mně, i mně, i mně…“
Vojáci na cvičení v džungli
Armádní jednotka je na cvičení v džungli a seržant dává vojákům důležité instrukce:
„Hoši, místní ženy jsou tak okouzlující, že se do nich okamžitě zamilujete. Ale vyhněte se jim za každou cenu. Jsou plné nemocí!“
„Dále voda. Obsahuje strašlivého Ju-Ju červa. Pokud se napijete, budete trpět. Takže varuji předem!“
„A nakonec je tu had tak smrtící, že se mu musíte opravdu vyhnout. Má černé a žluté pruhy, snadno ho poznáte. Když už ho chytíte, popadněte ho za ocas, rukou sjíždějte nahoru k hlavě a pořádně ho majzněte.“
„Tak jo, hoši! Na cestu!“
O dva týdny později navštíví seržant tři vojáky v polní nemocnici.
„Tak co se stalo, vojáku?“ ptá se prvního.
„Seržante, ta místní holka byla tak nádherná… nešlo odolat… teď mám syfilis.“
„Říkal jsem ti to, chlapče!“ povzdechne si seržant.
Přistoupí k druhému vojákovi: „A ty?“
„Voda, Seržante. Byl jsem tak žíznivý, že jsem se prostě napil. A teď mi ten Ju-Ju červ žere zadek.“
Seržant jen zavrtí hlavou a přejde k poslední posteli, kde leží voják celý v obvazech, sotva se hýbe.
„A co se stalo tobě?!“
Voják zasténá:
„Černo-žlutý had, Seržante! Chytil jsem ho, přesně jak jste říkal. Ale teď mám dva prsty vražené do zadku největšího bengálského tygra, jakého jste kdy viděl!“
Prázdná pneumatika
Chlap jede sám v noci po málo obydlené silnici, v hustém lijáku. Najednou začne auto trochu táhnout na jednu stranu. Zastaví, vystoupí, podívá se – prázdná pneumatika.
Oblékne si pláštěnku, začne vyndávat věci z kufru: rezervní kolo, výstražný trojúhelník, klíč, hever… žádný hever.
Vytáhne manuál z přihrádky, aby se podíval, kde má být. Podle příručky by měl být v kufru spolu s ostatním nářadím. Ale není tam. Co teď? Vzpomene si, že asi míli zpátky viděl pár domů podél silnice. Vydá se tam pěšky.
„Tohle je fakt skvělá noc na píchnutí pneumatiky. Proč se to vždycky stane mně?“
Šourá se dál.
„Vsadím se, že než se vrátím, auto mi někdo ukradne.“
Pokračuje v cestě.
„Pravděpodobně ani nebudou doma.“
Chůze, chůze.
„Ne, škrtni to. Budou doma. Jen mi neotevřou. Proč by taky měli?“
Chůze, chůze.
„Koneckonců, kdo by v takovém nečase byl venku uprostřed noci? Určitě jen sériový vrah.“
Konečně dorazí k domům. Vidí, že v horním patře svítí světlo, a tak zazvoní na zvonek prvního domu. Uvnitř se okamžitě rozštěká pes, až to vzkřísí mrtvé.
„No skvělý, jen moje smůla. Pokud mě hafan nerozcupuje na kusy, majitel to určitě udělá. ‚Budíte lidi z postele v tuhle hodinu? Kvůli heveru? Hele, kámo, vypadám snad jako automechanik? Proč sis to nekoupil přes den jako normální lidi?‘“
Vrznutí dveří a lidské hlasy se přidávají ke štěkotu. Promáčený, promrzlý a unavený muž stojí na zápraží a čeká.
„Vsadím se, že si jde pro brokovnici. Určitě mě střelí rovnou do obličeje. ‚No pane strážníku, říkal, že chce hever, ale já myslel, že je to jen blbá výmluva. Kdo by dneska potřeboval hever, když ho má každé auto?‘“
Nakonec se dveře otevřou. Z nich vykoukne zamračený muž a opatrně řekne:
„Dobrý večer, jak…“
„...Víte co? Jděte k čertu! I s tím svým pitomým heverem!“
Číšník a německý host
„Co jsi mi to včera nakukal?“ zlobí se číšník na svého kolegu.
„Tvrdil jsi, že ten zazobaný Němčour od třetího stolu nechává všechny kovové od cesty. Mně nechal sotva pět korun. A to jsem mu vrátil celé dvě stovky v korunách a dvoukorunách!“
Manželka rozhočího
Žena fotbalového rozhodčího k manželovi:
„Nechápu, proč musíš každou neděli jít pískat fotbal, vždyť přes hubu ti můžu dát doma i já!“
Na cvičení
Cítil jsem, že mám tělo absolutně z formy a tak jsem se přihlásil do fitnessklubu. Rozhodl jsem se, že budu chodit na cvičení pro seniory. Ohýbal jsem se, kroutil, svíjel, skákal a potil se skoro hodinu, ale než jsem se konečně navlíknul do cvičebního úboru, tak cvičení skončilo!