Porodní bába, která s láskou a oddaností přivedla na svět stovky dětí, stane před nebeskou branou. Svatý Petr ji osloví s prosbou:

„Byla jsi tak laskavá a obětavá. Zůstaň ještě na zemi a dál pomáhej ženám v jejich těžkých chvílích. Umíš to jako nikdo jiný.“

Bába se však zamyslí a odpoví:

„Víš, Svatý Petře, už nemůžu. Bolí mě sledovat, jak ženy rodí v bolestech, zatímco otcové si v klidu užívají a starosti nechávají stranou.“

Svatý Petr se na chvíli zarazí, ale pak se mu rozzáří oči:

„To půjde zařídit. Od teď při každém tvém porodu pocítí otcové stejnou bolest, jakou snášejí jejich ženy.“

Bába se vrací na zem a hned ji volají k porodu. Vejde do místnosti, kde se žena svíjí na lůžku v porodních bolestech. Bába překvapeně pohlédne na jejího manžela, který sedí u okna, chlastá pivo a příšerně se nahlas chechtá.

„Vás nic nebolí?“ ptá se nevěřícně bába.

Muž zavrtí hlavou: „Mě? Vůbec ne. Ale podívejte se ven na toho kominíka. Na střeše sebou hází a křičí, jako kdyby rodil on sám!“

Vykoukne krokodýl z vody na rybáře a ptá se:
„Berou, berou?“

„Ále kdepak, ani ťuk…“

„Tak se na ně vykašli a pojď se vykoupat.“

Dva zloději ukradnou motorku se sajdkárou. Ten, co řídí, povídá:
„Kdyby jeli policajti, tak zakukej!“

Jen co se rozjedou se z bočního vozíku ozve:
„Ku ku ku...“

Ten, co řídí, zvýší rychlost, ale vzápětí se opět ozve:
„Ku ku ku ku ku...“

Zase přidá, řízne pár zatáček, ale opět slyší:
„Ku ku ku ku ku...“

Tak se už nasere a ptá se:
„Co je pořád, do prdele, vždyť žádný policajty nevidím!“

„Ku ku... kurva, ta sajdkára nemá dno!“

Se čtyřmi jeptiškami se zřítí letadlo. Po smrti přijdou k nebeské bráně, kde je přivítá Svatý Petr. Než je pustí do nebe, klade jim otázky.

Ptá se první jeptišky:
„Dotkla ses někdy pánského údu?“

Jeptiška zrudne a přizná:
„Ano, ale jen prstíčkem.“

Svatý Petr jí ukáže na nádobu se svěcenou vodou:
„Omyj si prst a můžeš vstoupit.“

Potom se obrátí na druhou jeptišku a položí jí stejnou otázku. Jeptiška odpoví:
„Ano, ale jen dlaní.“

Svatý Petr jí nařídí:
„Omyj si dlaň ve svěcené vodě a můžeš jít dál.“

Najednou čtvrtá jeptiška vystoupí z řady a povídá:
„Tak jestli si myslíte, že si v tom vypláchnu pusu, až si tam ona umyje zadek, tak to teda ne!“

„Co jsi mi to včera nakukal?“ zlobí se číšník na svého kolegu.
„Tvrdil jsi, že ten zazobaný Němčour od třetího stolu nechává všechny kovové od cesty. Mně nechal sotva pět korun. A to jsem mu vrátil celé dvě stovky v korunách a dvoukorunách!“

Indiáni se přijdou za šamanem zeptat, jestli bude tuhá zima. Šaman rozhodí kamínky, podívá se na ně a řekne:
„Nevím. Velký Manitou mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.“

Indiáni odejdou, štípají dříví, ale za týden se přijdou zeptat znova. Šaman tedy zase rozhodí kamínky a povídá:
„Nevím, Velký Manitou stále mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.“

Indiáni zase odejdou a štípají dříví. Šamanovi už je to blbý a tak se jde zeptat na meteorologickou stanici, jaká ta zima bude. Tam mu odpoví:
„My nevíme, ale asi pořádně tuhá. Indiáni už čtrnáct dní štípou dříví.“

Žila, byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka a zabývala se feministickými meditacemi, vyskočila z potoka žába a řekla jí:
„Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje jídlo, prát moje košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastní.“

Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela:
„Tos uhod, blbečku...“

„Pepíčku,“ osloví žáka učitelka, „znáš nějakého plaza?“

„Ano, prosím,“ odpoví hoch. „Had.“

„Správně,“ chválí ho učitelka.„A ještě nějakého bys věděl?“

„Samozřejmě,“ povídá Pepíček. „Druhý had!“

Chuck Norris nenosí kondom, protože před ním není ochrany.