Bača Ondro přijde za bačou Ďurem a praví:
„Bača Ďuro, požičajú mi varechu na syr.“

Bača Ďuro se zamyslí a říká si:
„Požičiam mu varechu na syr, nevráti mi ju, nedorobím syra, zle bude. Nepožičiam mu varechu, nasere sa, zatne mi valaškou medzi oči, tiež bude zle. Ej dám mu ja len takú vyhýbavú odpoveď.“

„Počúvajú bača Ondro, a hybajú mi do riti.“

Jeden koktavý pán si stěžuje, že mu koktání překáží v jeho práci.

„A co máte za zaměstnání?“ ptá se druhý.

„Sta-starám se o sle-slepi-pice v drůbežá-žárně“.

„No a jak vám to může vadit?“, diví se druhý.

„No já-já ráno vy-vyháním slepi-pice ven do ohrady, to stačí j-jen říct pi pi pi pi pi, a všech pě-pět tisíc slepi-pic je ve-venku. No a ve-večer, když je mu-musím zahnat do ku-kurníku, tak na ně vovolám kšá kšá, ono se jim mo-moc ne-nechce, ale na-nakonec všechny za-zalezou, a-až na je-jednu. A na tu se j-já ro-rozčílím, a vo-volám na ní kšá kšá, ty slepice jedna pi-pi-pi-pi-pi-pitomá, a pět ti-tisíc slepic je zase ve-venku.“

Peníze nenadále spadlé z nebe obdržíte vždy současně s nečekanou složenkou na obnos ve stejné výši.

„Obžalovaný, jak jste mohl svou ženu, matku dvou dětí, tak bezohledně zadusit polštářem?“

„Jak bezohledně? Nechtěl jsem vzbudit děti.“

NASA uspořádá výběrový konkurz, kdo by mohl letět do vesmíru. Vyberou blondýnu a prase. Před odletem jim dají obálky s instrukcemi a vyšlou je do Vesmíru.

Když prase otvírá obálku, blondýna mu kouká přes rameno. Po otevření se na prase vyvalí arch papíru s informacemi jak obsluhovat cely raketoplán.

Blondýna se zděsí.:
„Když tam má prase todle, co tam budu mít já?“

S třesoucíma se rukama otvírá obálku, z ní vyndá papírek s nápisem:
„KRM PRASE A HLAVNĚ NA NIC NESAHEJ!“

Sedí lord v salónu a snídá. Najednou krach, bum, prásk, do salónu se probourá auto. Lord nehne ani brvou a pozve řidiče ke stolu. Po anglicky vydatné snídani se zeptá:
„Pane, kam vlastně máte namířeno?“

Řidič mu odpoví:
„Do Liverpoolu.“

„To jste měl kratší přes kuchyň“

Vejde velmi tlustá paní do obchodu a přísně říká prodavači:
„Ráda bych viděla nějaké plavky, co by mi byly.“

Prodavač:
„Tak to já taky!“

Ostravák se vrátí z dovolené v Tatrách a říká svým kámošům:
„Pičo, představte si, že v těch Tatrách mají vzduch, co není vidět.“

Dva nezkušení horolezci spadnou do rokle a jeden z nich říká:
„Kéž by tu byl Boryš! Ten by nám pomohl.“

A po chvíli zase. Takhle to říká celý den. Večer už tomu druhému došla trpělivost a ptá se:
„Co máš pořád s tím Boryšem?“

A první odpovídá:
„No, v naší hymně se přece zpívá: Boryš-umí-po-skalinách…“