Přijde zajíc do baru, vykasá si rukávy a zařve:
„Kdo mi zmlátil bráchu?“

„Já!“ zvedne se medvěd. „A co má být?“

„Ale nic. Dobře jsi udělal.“

Tchýně vaří v kuchyni guláš. Malý domácí kocourek se přitulí k noze a mňoukáním si chce vyprosit kousek masa. Tchýně ho odsune nohou. Kocourek se opět přitulí a prosí o kousek masa.
„Vypadni!“ zařve na něj tchýně a odkopne ho do kouta.

Vzápětí přichází zeť z práce. Posadí se ke stolu a tchýně se lísá:
„Uvařila jsem výborný guláš. Jen pro tebe.“

Naloží mu vrchovatý talíř. Ještě než zeť začne jíst, přitulí se k němu kocourek a prosí o kousek masa. Zeť mu kousek hodí. Kocourek maso zhltne, vzápětí škytne a leží bez dechu natažený na zemi. Zeť se rozlítí a zařve na tchýni:
„Ták! Otrávit jsi mě chtěla, ty bestie!“

A dá jí takovou ránu, že tchýně letí do kouta. Kocourek to sleduje pootevřeným očkem a říká si:
„A máš to, ty svině!“

Pan Novák kupuje noviny a při placení zjistí, že si zapomněl peněženku doma. Ochotný trafikant mu povídá:
„Ty noviny mně můžete zaplatit i zítra.“

„A co když dnes umřu?“

„Jéjda, to by se také nic nestalo.“

Ten trapný okamžik, když chodíte s Číňankou, řeknete jí, že chcete šedesát devítku a ona uvaří kung-pao.

„Dobrý den. Jsem ladič pian.“

„Já jsem si ladiče neobjednala.“

„Vím, že vy ne. Objednali mne vaši sousedé.“

Žena přijde ke gynekologovi. Na jeho dotaz s čím přichází, mu odpovídá:
„Víte, pane doktore, já se opalovala jen tak a vlítla mi tam včela.“

„Mohu použít dva způsoby. Přírodní a umělý“, říká doktor.

„A co je to ten přírodní?“

„Natáhnu si kondom, potřu žalud medem, zasunu, včelka se chytne na med a já ji vytáhnu.“

Paní souhlasí a když doktor zasune, začne jezdit jako fretka.

„Ale, pane doktore, to jsme si nedomluvili!“

„Změnil jsem rozhodnutí! Já tu bestii utluču!“

Chlápek se vrací po půlnoci domů, táhne z něj, v břiše mu šplouchá. Překoná šťastně práh u vchodu a tam už na něj čeká žena a spustí, kde že to sakra byl místo večeře.
„V perfektním novém baru!“ říká manžel. „Zlatý Bar se to jmenuje, a mají tam všechno zlaté!“

„Nesmysl, žádné takové místo není, ty ožralo!“

„Jasně, že je! Mají zlaté vchodové dveře, zlaté podlahy, dokonce i mušle na záchodě mají zlaté!“

Nato se chlap doválí do ložnice a usne. Ženě to nedá a druhý den hledá v telefonním seznamu, a opravdu, na druhém konci města je Zlatý Bar. Tak tam zavolá:
„To je Zlatý Bar?“

„Ano, madam, přejete si?“

„Máte zlaté dveře?!“

„Ano, samozřejmě máme!“

„Máte zlaté podlahy?!“

„Jistě, madam!“

„A co zlaté mušle?!“

Chvíli je na druhém konci ticho, a pak žena slyší barmana, jak na kohosi volá:

„Hej, Tome, mám pocit, že mám stopu na toho chlapa, co ti včera načůral do saxofonu!“

Dva táborníci jdou lesem, když se najednou na mýtině, asi 15 metrů před nimi, objeví obrovský hnědý medvěd. Medvěd si jich všimne a začne se k nim blížit.

První chlapík okamžitě zahodí batoh, vytáhne tenisky a horečně si je začne obouvat. Druhý chlapík na něj nevěřícně kouká:
„Co to děláš? Tenisky ti přece nepomůžou utéct medvědovi!“

První se na něj podívá a s klidem odpoví:
„Já nepotřebuju utéct medvědovi. Já potřebuju utéct tobě.“

Paní učitelka se ptá žáků:
„_Děti, kdo mi řekne větu, která obsahuje slova “zřejmě„ a “možná„?_“

Hlásí se Pepíček a říká:
„Moje sestra si včera vzala knihu a šla do ložnice.“

Učitelka se zamyslí a říká:
„_Ale Pepíčku, tam přece žádné “zřejmě„ ani “možná„ není!_“

Pepíček se usměje a dodá:
„Zřejmě si tam šla číst, a možná ne.“