Vtipy
Pokousaný
„Kdo tě tak pokousal?“
„Můj pes.“
„A jak se ti to stalo?“
„Vrátil jsem se domů střízlivý a on mě nepoznal.“
Karban se psem
Na návštěvu přijde host a vidí jak hostitel hraje se svým psem oko.
„To musí být ale chytrý pes, když s ním hraješ oko.“
„Je to blbec! Jakmile dostane dobrou kartu, hned se prozradí. Začne vrtět ocasem.“
Nový pes
„Máš nového psa?“
„Je to policejní pes.“
„Vážně? Vždyť je to takový obyčejný oříšek.“
„Pssst! On je u tajných!“
Pes u veterináře
„Dneska jsem vzal psa k veterináři. Kousl totiž moji ženu.“
„A tos ho byl nechat utratit?“
„Ne, nechal jsem mu nabrousit zuby.“
S dogou v bordelu
Do bordelu vejde chlap, na obojku velkou skvrnitou dogu. Vyhledá madam.
„Chci tu nejvychrtlejší dívku.“
„Ale pane, máme tady mnoho krásných dívek!“
„Ne, chci tu nejvychrtlejší.“
„Dobře, počkejte na pokoji.“
Po chvíli přivede madam neuvěřitelně vychrtlou dívku. Chlápek jí říká:
„Mohla by ses svléknout a postavit na všechny čtyři?“
„A mohla by ses taky prohnout v pase a vystrčit zadek?“
Dívka tak učiní a čeká, co ten chlap hodná dělat. Chlap chytne psa, nakloní se k němu a zařve mu do ucha:
„Tak se podívej, takhle budeš vypadat, když nebudeš žrát.“
Souboj psů
Jde parkem chlapík s jezevčíkem a naproti se blíží chlap s bulteriérem. Ten s bulteriérem říká tomu s jezevčíkem:
„Prosím vás, běžte jinam s tím psem, protože jinak bude zle!“
Chlapík ale neuhne, a jak psi procházejí vedle sebe, strhne se strašná rvačka. Za chvíli vyběhne z oblaku prachu jezevčík a v tlamě drží tlapu bulteriéra. Jeho majitel se zhrozí:
„Proboha, vždyť mě ten pes stál třicet tisíc!“
Chlapík s jezevčíkem:
„A můj stál dvě stě tisíc!“
„Proboha, co na tom psu stálo dvě stě tisíc?“
„No … sto tisíc KROKODÝL a sto tisíc PLASTIKA!“
Chytrý pes
Hajný se chlubí v hospodě, jakého měl chytrého psa:
„Pánové, jak velký kus dřeva jsem mu ukázal, tak velkého zajíce ulovil. Škoda, že ho už nemám.“
„A co se mu stalo?“
„Minulý týden mu stará ukázala žehlící prkno a od té doby se ještě nevrátil!“
Bača přijel z Afriky
Bača Ondra byl v rámci výměnného pobytu tři roky v Africe. Když se vrátil zpět na svůj salaš na Slovensku, na rameni nosil malou roztomilou opičku. Soused, bača Jano, se ho ptá, jak bylo.
„No, příroda tam je opravdu krásná.“
„A co baby, jaké tam jsou?“ ptá se Jano.
„A ta zvířata kdybys viděl, to je nádhera!“
„No a co baby, jaké jsou?“ ptá se znova Jano.
„I to jídlo bylo docela dobré.“
„Ale ty baby, jaké tam byli?“ stále vyzvídá Jano.
Najednou opička zatahá baču Ondru za ucho a šeptá mu:
„Tati, co se pořád vyptává, dej mu po papuli!“
Sázka Bačů
Starý bača Jano měl statného mladého pomocníka Ďura. Když se tak v hospodě Ďuro zase jednou vychloubal svou sílou, povídá mu bača Jano:
„Ďuri, vsaďme se, že neodvezeš v kolečku odsaď až tam po vrata to samé, co já.“
„To není možné. Vsaďme se o cokoliv!“
Tak se i stalo. Vsadili se. Bača Jano pak vzal do rukou kolečko a povídá Ďurovi:
„Tak pojď, Ďuri, nasedej!“
Půjčka vařechy
Bača Ondro přijde za bačou Ďurem a praví:
„Bača Ďuro, požičajú mi varechu na syr.“
Bača Ďuro se zamyslí a říká si:
„Požičiam mu varechu na syr, nevráti mi ju, nedorobím syra, zle bude. Nepožičiam mu varechu, nasere sa, zatne mi valaškou medzi oči, tiež bude zle. Ej dám mu ja len takú vyhýbavú odpoveď.“
„Počúvajú bača Ondro, a hybajú mi do riti.“