Vtipy

Přijde cikánka do trafiky a povídá prodavačce:
„Jedny cigarety!“

Prodavačka:
„A jaké?“

Cikánka rozhodí rukama a zařve:
„Podívejte se na ni, jak je zvědavá!“

Hasiči založili kapelu a na první zkoušce se kapelník táže:
„Jak se liší housle od klavíru?“

„Klavír déle hoří,“ odpoví hasič.

Sejdou se zvířátka na poradě. Hroch povídá:
„Zítra pojedeme na výlet.“

Žába po něm opakuje:
„Zítra pojedeme na výlet.“

Hroch pokračuje:
„Sraz bude v 7:30 u lesa.“

Žába po něm zase opakuje:
„Sraz je v 7:30 u lesa.“

Hroch povídá:
„A ta zelená čůza zůstane doma.“

A žába si povzdychne:
„Chudák krokodýl, ten se tak těšil.“

Předměty, které hledáš, se nikdy neobjeví, když je potřebuješ, nýbrž teprve až jejich důležitost pomine a ty budeš hledat úplně něco jiného.

Paní učitelka řekla dětem, aby si donesly do školy zvířátko a předvedly, co se jejich zvířátka naučila. Paní učitelka vyvolá Aničku a ta má pejska.

Anička řekne:
„Popros!“ a pejsek: „Haf,haf.“

Paní učitelka na to:
„No dobře Aničko. Další půjde Honzíček.“

Ten má papouška a řekne:
„Ahoj“ a papoušek: „Ahoj.“

Paní učitelka na to:
„Hm, to je ještě lepší. A teď Pepíček.“

Ten má hada. Vezme, roztočí ho a práskne s nim o lavici a had:
„Sss!“

Paní učitelka:
„No, co to je?! “

Pepíček:
„Ještě jednou, paní učitelko!“

Vezme, roztočí ho a práskne s nim zase o lavici. A had:
„Ssssssssss!“

Paní učitelka:
„Co děláš, Pepíčku, nech toho!“

A Pepíček:
„Naposledy paní učitelko! “

Vezme, roztočí hada a prásk s nim o lavici a had:
„Sssssssskákal pes …“

Vyprávěl námořník přátelům o svých dobrodružstvích v Jižní Americe:
„Co vám mám povídat? Bylo to strašné! Indiáni vpravo, Indiáni vlevo, Indiáni všude kolem nás. Kam se člověk podíval, všude Indiáni na svých lodích. Přirazili k naší Margaretě a už se houfem drali na palubu.“

„Proboha! Co jste dělali?“

„Už bylo pozdě. Nedalo se nic dělat. Tak jsme od nich museli koupit pár výšivek, nějaké koberce, několik vyřezávaných nožů a masek.“

Soudružka učitelka se ptá dětí:
„Děti, kdo ví, jak se jmenoval nejvýznamnější člověk 20. století?“

Nikdo se nehlásí.
„No děti, kdo správně odpoví, dostane čokoládu.“

Přihlásí se Pepíček a říká:
„Vladimír Iljič Lenin.“

„Výborně, pojď si vzít čokoládu!“

Pepíček vezme čokoládu a když si sedá do lavice, říká si potichu:
„Sorry, Rambo, ale obchod je obchod.“

Potkají se dva ve vlaku:
„Kam jedete?“

„Z Moskvy do Stalingradu a vy?“

„Ze Stalingradu do Moskvy.“

„Není to divný? Já jedu z Moskvy do Stalingradu a vy jedete ze Stalingradu do Moskvy a jedeme stejným vlakem?“

Zamyslí se: „Hmm. Ta ruská technologie.“

Žila byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka, vyskočila z potoka žába a řekla jí:
„Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych se znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje jídlo, prát moje košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastní.“

Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela:
„Tos uhodl, blbečku.“

Na pláži vyloví láhev a v ní je lístek:
„Ztroskotal jsem na pustém ostrově. Nejsou tu ani zloději, ani policajti, ani banky, ani exekutoři, ani berňák. Chcípněte si tam u vás všichni závistí!“