Bůh se chce přesvědčit, jak u nás funguje zdravotnictví. Promění se tedy v obvodního lékaře a nastoupí do jedné ambulance v malém městečku.

Hned první pacient vejde o berlích a říká:
„Dobrý den, pane doktore. Mě ty nohy strašně bolí, já už nevím, co mám dělat.“

Bůh k němu přistoupí, položí mu ruce na hlavu, něco si zamumlá a řekne:
„Vstaňte a udělejte pět dřepů.“

Pán vstane, udělá pět dřepů bez problému a ani nezasténá.

Bůh na to:
„Nechte ty berle tady a běžte domů.“

Pán odejde svižným krokem a v čekárně se ho ptají:
„Tak co, jaký je ten nový doktor?“

A on na to:
„Nic moc. Ani tlak mi nezměřil!“

Ztroskotá loď a moře vyhodí na ostrov Čecha, Američana a Rusa. Do půl hodiny se objeví smečka lidojedů a všechny tři odvedou do tábora. Tam jim náčelník říká lámanou francouzštinou, že se bude snažit jim pobyt zpříjemnit zvyklostmi moderní civilizace, takže budou popraveni v abecedním pořadí na moderním přístroji. S těmi slovy strhne velkou plachtu a odhalí zarezlou gilotinu.

Američan poklekne, prostrčí hlavu otvorem, cvak, gilotina sjede dolů a zarazí se jen kousíček nad krkem. Vytáhnou ho zpod gilotiny a náčelník říká, že Bohové se slitovali a on jejich přání respektuje a splní onomu muži tři přání. Američan nelení a požádá o loď, pár veslařů a kufr perel. Je mu vyhověno.

Pak přijde na řadu Čech. Také má štěstí a gilotina se zarazí těsně nad ním. I on má nárok na splnění tří přání:
„Zaprvé bych taky chtěl loď. Zadruhé šest veslařů na ni. Za zatřetí, nemáte tu desítku klíč? Já bych vám tu gilotinu spravil.“

Dneska je ten slavný den,
kdy můžu přát Ti jen,
hodně štěstí, zdraví, lásky
a na tváři zádné vrásky.

Do života jen to nej
a nikdy se nevzdávej,
ať jsi stále stejná
a přátelům porad věrná,
nepřestávej nikdy snít,
konec řečí jdeme pít.

Vše nej k narozeninám přeje ...

Stojí křesťan, žid a ateista před potokem a most nikde. Křesťan se pomodlí ke svému Bohu a přejde na druhou stranu. Žid se pomodlí ke svému Bohu a taky přejde na druhou stranu. Ateista tomu nemůže uvěřit, ale rozhodne se to taky zkusit přejít. Vstoupí do potoka, proud ho strhne do ledové vody a utopí se. Ti dva na druhém břehu to viděli. Křesťan šťouchne do žida a říká mu:
„Myslíš, že jsme mu měli říct o ty lávce?“

Příjde nácek do pekárny a říká:
„Jeden chleba.“

Pekař na to:
„Černý nebo bílý?“

Nácek:
„Provokuješ?!“

Chuck Norris byl první­, který kopl kyklopa přesně­ mezi oči.

Ježíšovi je již 30 let a Josefa s Marií znepokojuje, že se pořád nemá k založení rodiny. I navrhne jednou Josef:
„Marie, naproti bydlí lehká holka, co kdybychom klukovi k narozeninám darovali jednu noc, ať mu ukáže, jak na to, třeba se mu to zalíbí.“

Marie souhlasila a když se Ježíš vrátil k večeru domů říkají mu:
„Ve tvém pokoji na tebe čeká překvapení.“

Ježíš vejde do pokoje zavře za sebou, chvilku je ticho a najednou se ozve hrozný výkřik a ze dveří vyběhne ona dívka.

Josef přijde za Ježíšem do pokoje a ptá se:
„Ježíši co se tady stalo?“

„Sám nevím otče, když jsem vešel dovnitř, na posteli ležela nahá dívka, přistoupil jsem k ní a ona rozevřela stehna. Tak jsem přiložil ruku a rána se zacelila...“

Když manželé přijeli do porodnice, doktor jim řekl:
„Právě testujeme úžasný nový high-tech přístroj, který přenáší část matčiných bolestí při porodu na otce. Máte zájem účastnit se testu?“

Oba nadšeně souhlasili.

Doktor nastavil přístroj na 10% a vysvětlil:
„Pouhých 10% je pravděpodobně víc bolesti než jakou otec kdy pocítil.“

V průběhu porodu se manžel cítil dobře.

„Můžete to trochu zvýšit?“ požádal doktora.

Doktor nastavil přístroj na 20%. Manžel se stále cítil skvěle. Doktor překontroloval jeho tep a krevní tlak a byl udivený, jak dobře porodní bolesti snáší.

„Zkusíme 50%,“ navrhl doktor.

Manžel se ani nezapotil.

Protože bylo zřejmé, že přenos bolesti manželce velmi pomáhá, manžel pobídl doktora:
„Přeneste na mě VŠECHNU bolest!“

Manželka dítě porodila prakticky bezbolestně a ani manžel žádnou bolest nezakusil. Byli z toho oba nadšení.

Když se vraceli domů, našli na prahu mrtvého pošťáka.

Dva ruský inženýři Alexej a Voloďa plní raketoplán palivem. Najednou Alexej zvedne hlavu a povídá:
„Ty Voloďo, to palivo smrdí jako vodka.“

Voloďa usrkne a odvětí:
„No jo, ono to tak i chutná.“

Tak si sednou a chlastaj a chlastaj.

Ráno po chlastačce volá Alexej Voloďovi:
„Taky je ti tak špatně? A už sis uprdnul? Ne? Tak to nedělej. Já volám z Tokia.“