Vtipy

Rybář si jedno ráno rozložil svoje nádobíčko na břehu řeky, připravený strávit den v klidu a pohodě. Jenže když sáhl do tašky, zjistil, že si doma zapomněl návnadu. Zaklel nahlas a ve vzteku nakopl skládací sedačku, která s hlasitým žuchnutím spadla do trávy.

Když ji šel zvednout, všiml si v trávě pohybu. Mezi stébly se kroutila malá užovka, která právě polykala tučného červa. Bez váhání po ní sáhl, pevně ji stiskl za hlavičku, až musela otevřít tlamu, a rychle jí červa vyrval.

Chvíli na ni koukal a cítil, jak ho hryže svědomí. Přeci jen — ubohá potvora přišla o svůj úlovek. V kapse nahmatal plechovku piva, otevřel ji a kápnul užovce do tlamičky pár kapek, jako malou omluvu.

Pak napíchl červa na háček a nahodil. Usadil se na sedačku, pomalu popíjel zbytek piva a čekal. Minuty plynuly líně, když v tom ucítil, jak mu něco zatahalo za nohavici. S trhnutím pohlédl dolů — a nevěřil svým očím. V trávě seděla ta samá užovka, v zubech svírala rovnou tři červy a v očích jí radostně blýskalo.

Muž přijde opilý domů a žena na něj vříská:
„Ty ožralo, všechno prochlastáš! Vždyť, kdybych umřela, ani mě nebudeš mít za co pohřbít!“

Muž se na ni podívá a říká:
„No, nejlepší by asi bylo, kdyby tě něco sežralo...!“

Zlatá rybka si chtěla vybrat dovolenou a proto poprosila krokodýla, aby ji zastoupil. Krokodýl souhlasil a týden ji zastupoval. Po týdnu se rybka vrátila a ptala se krokodýla, zda měl někdo nějaké přání.

„Ale jo,“ povídá krokodýl, „byl tu jeden chlap a chtěl ho mít až po zem.“

„A co jsi udělal?“ zajímá se rybka.

„Ukousl jsem mu obě nohy.

„Zlato, sundej ty kalhotky, přijde opravář!“

„Aha, to zas nemáme na zaplacení?“

„Myslel jsem z radiátoru.“

Zedník volá do práce šéfovi:
„Šéfe, dneska nemůžu přijít do práce. Bolí mě hlava, břicho a celej se cejtím takovej slabej.“

Šéf na to odpoví:
„Počkej Franto, neblbni, máme teď moc práce a víš, že tě dneska opravdu potřebuju. Víš, co já dělám v případě, když je mi podobně? Řeknu manželce, ať mi ho vykouří, a hned je mi líp a do práce dojdu. Zkus to taky!“

Za dvě hodiny volá zedník znovu:
„Šéfe, za chvíli jsem v rachotě. Udělal jsem přesně to, co jste mi poradil, a cejtim se jak rybička. …Jo, a máte moc krásnej barák!“

Dostane se chlap do nebe a sv. Petr ho provází. Chlap se najednou zeptá:
„Petře, co jsou zač ti lidé, co se modlí pod tím stromem?“

„To jsou svědci Jehovovi.“

„A ti co támhle hrajou fotbal?“

„To jsou hinduisti.“

„A ti co se támhle navzájem mlátí?“

„To jsou muslimové.“

Jdou až dojdou k obrovké patnáctimetrové zdi s ostnatými dráty nahoře a se spoustou stráží.
„A kdo je proboha tady, Petře?“

„Tam jsme dali katolíky, aby nepřišli o iluzi, že jsou tu sami.“

Starý lord přijde večer domů, sluha mu pomáhá z kabátu a polohlasem říká:
„Tak co, ty starý krokodýle, zase jsi byl v baru nasávat a koukat po hezkejch holkách, co?“

Lord odpoví:
„Nikoliv, Jamesi. Dneska jsem si byl koupit naslouchací přístroj!“

Král zvířat lev pořádá oslavu narozenin. Zavolá si tygra a nařídí mu, aby si vzal na starost pití. Nařídí mu, aby obstaral koňak, pivo, víno i nealko. Náhle se rozhrne křoví, vykoukne z něj žába a zahuláká:
„Jéé, to budéé chlastačka a vožráávačka!“

Lev ji ignoruje, zavolá si jaguára a tomu nařídí, aby obstaral lahůdky. Vyjmenuje co všechno má koupit, když v tom opět z rákosí vykoukne žába a začne ječet:
„Jéé, to budéé žráádlo, to budéé baštáá!“

Lev si ji znechuceně prohlédne, zavolá si geparda a nařídí mu:
„A ty budeš hlídat, aby se na oslavu nedostalo zádný protivný zelený zvíře s velkou hubou!“

Žába opět vykoukne a radostně zařve:
„Jéé, to bude krokodýl nasranééj!“

Na finálovém zápase Ligy mistrů ve fotbale sedí chlápek na jednom z nejlepších míst. Na narvaných tribunách spousty lidí a vedle něj jedno volné místo. Dalšímu chlápkovi v řadě to nedá a tak neutrálně říká:
„Nedovedu si představit, že by si někdo zaplatil tohle místo a pak sem nepřišel.“

Nato náš chlápek povídá:
„Víte, já koupil už před měsícem lístek pro sebe a ženu, jenže ta mezitím náhle onemocněla a zemřela.“

„Ach, to je mi moc líto. Ale proč jste ten lístek nedal někomu z rodiny?“

„No, všichni z rodiny jsou dnes na pohřbu.“

Sedí dva důchodci na lavičce a sledují místní fotbalovou jedenáctku. Najednou se jeden z nich chytne za hlavu a začne křičet:
„Jako řezníci, jako řezníci.“

Druhý na to:
„Co blbneš, Franto?“

„No tak se podívej, jdou od porážky k porážce.“