Vtipy

Přijde pán do realitní kanceláře a koktá:
„Jjjá bbych si chtěl kokoupit dům, co máte?“

„Pane, jak na vás koukám, tak pro vás asi nic.“

„A co ttenhle.“

„Ten je za šest miliónů, na ten určitě nemáte.“

„A ten-hle?“

„Ten je za 10 miliónů.“

„JJá si vezmu tenhle.“

„Ale pane, ten stojí 20 miliónů?! Máte na něj?“

„JJá mmám 60 miliónů!“

„A kde jste je vzal?“

„Vyvyvyhrál jsem je!“

„Já vyhrát 60 miliónů, tak mě klepne pepka.“

„Mnnně tooo jenom lííízlo.“

Tři zaměstnanci velké firmy si povídají, co udělají s vánočními odměnami. První povídá:
„Pracuji pro divizi v Německu, z vánočních odměn si koupím auto a za zbytek pojedeme s rodinou na dovolenou.“

Druhý povídá:
„Pracuji pro divízi ve Švýcarsku, za vánoční odměny si nechám vybudovat bazén a za zbytek pojedeme na cestu kolem světa.“

Třetí povídá:
„Pracuji pro divizi v čechách a za vánoční odměny si koupím svetr.“

Ostatní se překvapeně ptají:
„A co zbytek?“

Třetí povídá:
„Zbytek mi doplatí rodiče.“

Dva šestnáctiletí se baví po silvestrovské noci:
„Dědeček měl pravdu, když mi říkal, že do toho erotického klubu nemám chodit, že tam jsou věci, které bych neměl vidět.“

„Prosím tě, a co jsi tam viděl?“

„Dědečka.“

Ve školní jídelně si přisedl student k profesorovi a ten říká:
„Prase si nezaslouží, aby sedělo s labutí.“

Student se zvedl od stolu s odpovědí:
„Hmm, tak já letím.“

Čímž pana profesora namíchl a ten se rozhodl, že mu dá zabrat u zkoušek. Bohužel pro něj student na vše odpověděl naprosto bezchybně. Proto mu dává poslední otázku:
„Kdybyste si mohl vybrat ze dvou pytlů a v jednom bylo zlato, ve druhém rozum, který byste si vybral?“

Student po chvíli řekne, že by si vzal ten se zlatem. Profesor vítězoslavně praví:
„No vidíte, a já bych si vybral ten s tím rozumem.“

Student neváhá s odpovědí:
„Vzdyť jo, každý si vybere to, co mu chybí.“

Profesor už je tak vytočený, že do studentova indexu napíše BLBEC a pošle ho pryč. Student odchází, aniž by se podíval na své ohodnocení a po chvíli se vrátí s otázkou:
„Pane profesore, vy jste se mi tu sice podepsal, ale nenapsal jste tu žádnou známku.“

Je květen, (máj – lásky čas). Dva milenci jsou spolu v parku, okolo kvete spoustu šeříku, a on chce býti romantikem, i zeptá se:
„Slečno, máte ráda bez?“

-„Ano, ale musíte si dát pozor!“

Pan Dudek šel na procházku a vidí, jak několik snědých stěhováků chvatně odnáší sousedův nábytek do připraveného náklaďáku.

„Hej, chlapi, nechci nikoho urazit, ale to jste snad první cikáni, co je vidím takhle tvrdě makat na cizím,“ poznamená směrem ke skupince mužů.

Jeden z cikánů se otočí a zakřičí:
„A kdo říká, že pracujeme na cizím?“

Mezi motoristy:
„Tak si, Josef, představ, jeden můj známý porazil autem dívku a potom se s ní oženil.“

„Vidíš, vidíš, to je ono. Kdyby takových případů bylo víc, tak by řidiči jezdili opatrněji.“

Přijde cikán k trafice a ptá se trafikanta:
„Znáš Deža Kykolku?“

A trafikant odpoví:
„Neznám.“

„A Eržiku Kykolkovou znáš?“

„Ne.“

„A Laca Kykolku znáš?“

„Taky ne.“

„Tak proč tady máš napsáno:Známky kolky?“

Jedno varle říká druhému:
„Jde ženská.“

„Jak to víš?“

„Šéf se zvedl.“

Vysílají sovětského diplomata do USA a na cestu mu dávají dobré rady:
„Až se tě zeptají, jaký máš plat, řekni že 500 rublů měsíčně. A až budou chtít vědět, kolik u nás stojí auto, řekni, že tak běžně kolem 400 rublů.“

Všechno v pohodě, diplomat odjede a v Americe se ho ptají:
„Kolik vyděláváte měsíčně?“

„500 rublů.“

„A na kolik přijde u vás takové průměrné auto?“

„Na 400 rublů.“

„A vy máte auto?“

„Zatím ne, ještě musím tři měsíce šetřit, pak si koupím novou čepici.“