Vtipy: Cestování

Tlačenice v autobuse:
„Co ti je na té tlačenici k smíchu?“

„Ale, ten chlap vedle si strčil svoji peněženku do mojí kapsy!“

Na pustém ostrově ztroskotají dva muži a jedna žena. Po týdnu brutálních sexuálních radovánek prohlásí ta žena:
„Už mám těch prasáren dost. Nebaví mě to, zabiju se.“

Přiložila pistoli ke spánku, ozval se výstřel a její tělo kleslo k zemi.

Uběhl týden a jeden z těch mužů prohlásil:
„Už mám dost těch prasáren. Zakopeme ji.“

Tělo mrtvé ženy bylo tudíž zakopáno do země.

Uběhl další týden a jeden z mužů dostal opět nápad:
„Už mám těch prasáren dost. Vykopeme ji.“

Těsně kolem stopaře si to profičí zahraniční auto, ale vzápětí se řidiči nejspíš ubohého stopaře zželí. Zastaví kousek opodál a zacouvá zpátky.
„Kam to bude?“

„Původně jsem chtěl do Liberce, ale teď, když jste kolem mě projel tak do nejbližší nemocnice!“

Auto jede šílenou rychlostí a v zatáčce srazí chlapa. Řidič se vykloní z okna a volá:
„Člověče, dávej pozor!“

„Proč?“ ptá se poražený.

„Pojedete ještě zpátky?“

Dva kamarádi se baví o dovolené. První říká:
„Byl jsem v Rusku a všude samý nahatý ženský, jídlo, alkoholu co hrdlo ráčí a toho zlata co tam bylo.“

Za rok se znova potkají a ten druhej říká:
„Co jsi kecal, že tam jsou všude nahý ženský, jídlo, alkohol a zlato. Všude hlad, žízeň a chudoba.“

První na to:
„No jo, jenže já tam byl s Wermachtem.“

Vypráví zarostlý starý mořský vlk cestujícímu, který se zajímá o ty nejnepravděpodobnější historky:
„Jednou jsem seděl takhle na zádi lodi, šplouchal nohama ve vodě, když najednou cítím, jak mi o nohu zavadilo něco hladkého a kluzkého. Hmátnu po tom rukou a vytáhnu obrovskou pijavici. Ta vám byla jako má ruka!“

„Cože?“ nevěří cestující. „Neříkejte! Tak špinavá?“

Cestující na lodi si protírá oči a rozespalým hlasem zkonstatuje:
„Dneska je ale sychravo.“

„Promiňte, pane,“ přistoupí k němu plavčík, „zapomněl jsem vás informovat, že se loď potápí.“

Na lodi prosí slečny starého mořského vlka, aby jim vyprávěl nějaký vtip. Námořník se ošívá, že zná jen samé sprosté. A devčata na to, ať tedy místo každého sprostého slova zakašle, že už si to domysli. Namořník spusti:
„Echm, echm echm echm. Chrchly Chrchly echm, chm echm chrchly chrchly. Chrchly chrchly, echm echm… Doprdele, teď sem to zkurvil.“

Na břehu ostrova stojí zarostlý, vousatý muž a mává na okolo plující loď.

„Kdo to je?“ zeptá se jeden cestující kapitána.„

„Nevím, ale vždy se takto raduje, když jedeme kolem.“