Leží dva kámoši ve stanu, a ten jeden povídá tomu druhému:
„Ty si ho honíš, že?“

„Jo, honím…“

„A nemůžeš se udělat, vid?“

„Ne.“

„No, tak si hoň svého.“

Na gymplu se spolu baví Sněhurka a čarodějnice, kam půjdou na vysokou školu.

Sněhurka povídá:
„Já půjdu na ekonomku. Nebudu tam sice nejhezčí, ale budu nejchytřejší.“

Čarodějnice povídá:
„Já půjdu na strojárnu. Nebudu tam sice nejchytřejší, ale budu nejhezčí.“

Farář ztratil kolo. Tak povídá kostelníkovi:
„V neděli při kázání se budeš dívat pozorně na lidi, co se budu modlit. Když budu přeříkávat desatero a zdůrazním nepokradeš, ty musíš zjistit, s kým to nejvíce trhlo.“

V neděli na kazatelně se modlil desatero, ale nepokradeš nezdůraznil. Kostelník se pak udiveně ptá a farář vysvětluje:
„Když jsem došel k nesesmilníš, vzpomněl jsem si, kde jsem to kolo zapomněl.“

Kamarád volá Chucku Norrisovi: „Prý jsi umřel.“

Chuck Norris odpoví: „Ano, ale jsem už v pořádku.“

Přijde prezident Bush do jedné školy. Uvnitř řekne svůj projev a pak řekne žákům, že se ho můžou na něco zeptat. Přihlásí se Bob a říká:
„Mám tři otázky:

1. Jak to že jste byl zvolen prezidentem, když jste po sečtení hlasů neměl nejvíc.
2. Nemyslíte, že útok na Hirošimu je největší teroristický útok v dějinách lidstva?
3. Proč jste zaútočil na Irák bezdůvodně?„

V tom však zazvoní a děti se rozeběhnou ven. Po zvonění Bush opět vyzve děti, ať se ho zeptají na několik otázek. Přihlásí se Joey a říká:
„Mám 5 otázek:

1. Jak to že jste byl zvolen prezidentem, když jste po sečtení hlasů neměl nejvíc.
2. Nemyslíte, že útok na Hirošimu je největší teroristický útok v dějinách lidstva?
3. Proč jste zaútočil na Irák bezdůvodně?
4. Proč dneska zvonilo na přestávku o 20 minut dřív?
5. Kde je Bob?„

Černochovi se stane úraz a uřízne si dva prsty, na pohotovosti mají ale jenom dva bílé prsty, tak černoch si řekne, že radši bílé prsty, než žádné.

Po operaci jede tramvají a chvilku se na něj dívá babička a pak říká:
„Tak co, kominíčku, od přítelkyně, od přítelkyně?“

Sněhurka přijde do opuštěné chaloupky a tam vidí sedm mističek s kaší. Postupně všechny ochutná a až tu sedmou sní. Přijde do ložnice, všechny postýlky vyzkouší a až v sedmé usne.

Zanedlouho přijdou trpaslíci. První řekne:
„Někdo ochutnával moji kaši.“

„Moji taky,“ řekne další.

„A moji někdo snědl“, řekne sedmý.

Přijdou do ložnice a první řekne:
„Někdo ležel v mé postýlce.“

„V mé taky,“ řeknou ostatní trpaslíci.

Jenom sedmý říká:
„Tak kluci, zhasnout a jde se spát.“

V záchranném člunu se dá najednou do pláče malý chlapec. Maminka ho všelijak utěšuje, ale vůbec nic to nepomáhá.
„Neplač, všechno, co ti zůstalo na lodi, dostaneš nové!“

„O to mi nejde, ale podívej se za sebe, kdo se taky zachránil! Můj učitel matematiky!“

Indiánský chlapec se ptá šamana místního kmene:
„Podle čeho určuješ pro všechny děti jména?“

„To máš tak: Když se dítě narodí, donesou mi ho, já ho zvednu na pažích, rozhlédnu se prérií a když vidím třeba v dálce utíkat lišku, tak se dítě bude jmenovat Běžící Liška. Nebo když zrovna sněží, tak to děvče dostane jméno Tiše Padá Sníh. A proč tě to vlastně tak zajímá, Tadyserepse?“