Přijde chlapík do baru a poručí si pět panáků, které do sebe hned nalije.

Takhle to jde druhý den, třetí den... až se ho barman zeptá:
„Proč si ty panáky nedáte postupně?“

„Nás je totiž pět kamarádů a jsme zvyklí se takhle scházet. No a ti čtyři jsou daleko, tak piju za ně.“

Chlapík chodí do hospody dál až jednou si dá místo pěti panáků čtyři.

Barman zpozorní a ptá se:
„Co se stalo? Umřel vám kámoš?“

„Ne, já jsem přestal pít.“

Do knihovny vešel muž a hlasitě řekl:
„Dal bych si šunku a sýr.“

Knihovnice se na něj zdvořile podívala a tiše odpověděla:
„Pane, jste v knihovně.“

Muž sebou trhl, omluvil se... a pak zašeptal:
„Mohl bych prosím dostat šunku a sýr?“

Deset malých černoušků mělo rádo med,
jeden se z nich ulízal, zbylo jich devět.

Devět malých černoušků mělo rádo rum,
jeden se z nich ubumbal, zbylo jich osm.

Osm malých černoušků stavělo si dům,
jeden spadl do malty, zbylo jich sedm.

Sedm malých černoušků šlo na medvěda,
medvěd jich pět udupal, zbyli jenom dva.

Dva malý černoušci šlapaly světem,
jeden se z nich ušlapal, zbyl jenom jeden.

Jeden malý černoušek potkal černošku
a za rok měli zase deset černoušků.

Cestou na svatební obřad dojde k autonehodě a oba snoubenci na místě zahynou. Jdou spolu do nebe. Čekají na příjmu na sv. Petra. Když, přijde hned se ho ptají, jestli je možné v nebi uzavřít manželství. Sv. Petr odpovídá:
„No, to je poprvé, co se na to někdo ptá. Musím to jít zjistit.“

Pár teda čeká. Když už je to pár měsíců a jim dochází trpělivost, objeví se sv. Petr s odpovědí:
„Je to dobré, v nebi můžete být oddáni.“

Nato se mladík zeptá:
„Jen pro případ, že by nám to neklapalo…Bylo by možné se v nebi i rozvést?“

„To si snad děláte legraci! Tři měsíce jsem tady hledal kněze. Dovedete si představit, jak dlouho bych hledal právníka?“

Dva inženýři stáli u základny vlajkového stožáru a dívali se na jeho vrchol. Šla kolem žena a zeptala se, co dělají.

„Máme zjistit výšku tohoto stožáru,“ řekl jeden z nich, „ale nemáme žebřík.“

Žena vytáhla z kabelky klíč, uvolnila pár šroubů a položila stožár na zem. Pak vytáhla svinovací metr, změřila ho a oznámila:

„Dvacet jedna stop a šest palců,“ a odešla.

Jeden z inženýrů zakroutil hlavou a rozesmál se:
„To nám je fakt k ničemu. Ptáme se na výšku a ona nám řekne délku!“

Oba inženýři mezitím opustili svá zaměstnání a v současnosti působí jako zvolení členové parlamentu.

Myška si hrabe díru, když tu jde okolo ježek a povídá:
„Myško, nenamáhej se zbytečně. Zajdi za krtkem, ať ti půjčí lopatu. Díru si s ní vykopeš mnohem snadněji.“

Myška si to rozmyslí a vydá se ke krtkovi. Když je asi pět metrů od jeho domu, říká si pro sebe:
„Ten krtek je ale takový lakomec. Určitě mi tu lopatu nepůjčí.“

Pokračuje dál, ale když je tři metry od domu, zase si brblá:
„Ten krtek je fakt hrozně lakomý blbeček. On mi ji prostě nepůjčí!“

Přesto jde dál. Když už je jen metr od domu, znovu se zastaví a rozčileně si říká:
„Ten krtek je úplně neskutečný debil. Určitě mi tu pitomou lopatu nepůjčí!“

Nakonec dojde až ke krtkovu domu, zaklepe na dveře. Když krtek otevře, myška se sehne, zvedne cihlu, co leží na zemi a flákne ho s ní přes hlavu. Rozčíleně na něj zařve:
„Tak si tu pitomou lopatičku sežer!“

Dva gayové se rozhodli mít dítě. Najali lesbičku jako náhradní matku, nechali ji uměle oplodnit svým spermatem a devět měsíců netrpělivě čekali.

Konečně přišel den porodu. V nemocnici stáli u proskleného okna a pozorovali řadu řvoucích miminek. Jen jedno z nich bylo tiché a klidné, jen si něco tiše mumlalo.

Zeptali se sestry:
„Sestro, prosím vás, jak to, že je to naše dítě tak tiché a hodné oproti ostatním?“

Sestra odpověděla:
„Teď je klidné, ale měli byste ho vidět, když mu vytáhnu dudlík ze zadečku!“

„Šéfe, můžu si vzít zítra volno? Manželka potřebuje pomoc s vánočním úklidem,“ ptá se zaměstnanec v práci.

„To přece není důvod žádat o volno,“ řekne šéf.

„Díky, já věděl, že je na vás spolehnutí,“ oddechne si zaměstnanec.

Brežněv přijede do jedné rozvojové země a koná se slavnostní přehlídka. Obyvatelstvo shromážděné na náměstí nadšeně volá:
„Ubamba Brežněv, ubamba Brežněv!“

Státník je potěšen, jak jej tam mají rádi. Když dorazí do hotelu, jde na záchod. Stoupne si k pisoáru a vedle něj čůrá malý chlapeček, divně se na něj podívá a říká:
„Taková velká slavná muž, a tak malá ubamba…“