Soudružka učitelka se ptá dětí:
„Děti, kdo ví, jak se jmenoval nejvýznamnější člověk 20. století?“

Nikdo se nehlásí.
„No děti, kdo správně odpoví, dostane čokoládu.“

Přihlásí se Pepíček a říká:
„Vladimír Iljič Lenin.“

„Výborně, pojď si vzít čokoládu!“

Pepíček vezme čokoládu a když si sedá do lavice, říká si potichu:
„Sorry, Rambo, ale obchod je obchod.“

Zahraniční turista zabloudil v lese a narazil na salaš. Ptá se bači:
„Do you speak English?“

Nic.

„Sprechen Sie Deutsch?“

Nic.

„Parlez-vous français?“

Zase nic.

„Habla Usted Español?“

Nic. Vůbec žádná reakce. Turista znechuceně mávnul rukou a odešel. Jeden z valachů říká bačovi:
„Bačo, turistický ruch se rozmáhá, neměli bychom se taky začít učit nějaký cizí jazyk?“

Bača odpoví:
„A načo? Pozri, ten ich vedel päť a rovnako mu to bolo k hovnu!“

Víte, proč mají blondýnky o jednu mozkovou buňku více než krávy?
Aby nebučely, když je zatáhnete za prsa.

Francouz se chlubí:
„U nás stavíme tak rychle, že ráno jedu do práce kolem louky a odpoledne domů už kolem nový automobilky.“

Ital na to:
„Já jedu ráno do práce a nic, a když se vracím, tak tam stojí nová textilka a z práce jdou ženský v šatech, co tam vyrobily.“

Čech se nedá:
„U nás začnou zedníci ráno v osm stavět pivovar, a v deset už jsou namazaný.“

Na břehu řeky sedí zhulený zajíc, připlave k němu bobr a ptá se:
„Nazdar zajíci, hele, co je s tebou, že jsi tak vysmátý?“

„Co by? Hulím si tu trávu a jsem v pohodě. Dej si taky, musíš to pořádně natáhnout, podplavat na druhou stranu řeky, vynořit se a vyfouknout. Pak na tom budeš jako já.“

Bobr si pořádně šlukne, podplave řeku a když se na druhé straně vynoří, tak je také zhulený na drát. Přijde k němu medvěd a povídá:
„Čau bobře, cos dělal, že jsi takhle v pohodě a pořád se směješ?“

„Ale, pohoda, doplav si na druhou stranu, tam je zajíc a hulí trávu. Dej si od něj a budeš taky v pohodě.“

Medvěd tedy přeplave řeku a když vyleze na břeh, zajíc na něj vyvalí oči a křičí:
„Ty vole, bobře, už vyfoukni!“

Bůh a Svatý Petr si spolu vyrazili na golf. Na první jamce Bohu spadne míček do jezírka. Voda se poslušně rozestoupí, Bůh klidně odpálí míček zpět na trávník a pokračuje ve hře.

Na druhé jamce dá do úderu pořádnou sílu. Míček přistane tři metry od jamky. Země se ale náhle otřese, trávník se zvedne a míček se elegantně skutálí přímo do jamky.

Na třetí jamce skončí míček v hromadě písku. Bůh se zamyslí, stvoří život. Od bakterií přes ryby a obojživelníky se postupně vyvinou plazi, ptáci a nakonec drobní savci. Jeden z těchto savců přiběhne, popadne míček do tlamičky a poslušně ho donese do jamky.

Svatý Petr se na Boha tázavě podívá a suše poznamená:
„Tak co, hraješ golf, nebo jen zkoušíš, co všechno zvládneš?“

Přiběhne Pepíček k tatínkovi a ptá se:
„Tati, co je to mozek.?“

„Teď né Pepo. Já mám v hlavě úplně jinné věci.“

Ředitelka školy pozvala při příležitosti výročí SNP několik starých partyzánů, přímých účastníků tehdejších bojů, na besedu s dětmi. Děti prosili, aby jim vylíčili nějaký dramatický zážitek z té doby.

Slovo si vzal bača:
„Raz sme rozložili tábor neďaleko horárne. Chceli jsme si trošku oddýchnuť. Naraz sme uvideli motorizovanú jednotku fašistov, ako sa blíži k nám. Vytrhol som spoza opasku ručný granát, odistil a hodil. Ale môj pes Dunčo, ktorý bol vycvičený aportovať, sa rozbehol, zobral granát do tlamy a utekal s ním späť smerom k nám.“

„To je strašné…,“ povídá paní učitelka. „A co jste udělali?“

„No, čoby, rozpŕchli sme sa na všetky strany…“

„A kdy jste se setkali?“

„No…, teraz…“

Tři Rusáci přijdou ke čtvrtému domu na návštěvu. Hned otevřou a vypijou láhev vodky. Pak další a zase další.

Jeden povídá:
„Dobrá, co?“

A hostitel odpoví:
„Přišel jsi kecat nebo chlastat?“