Po ulici jde pán a tleská.

„Proč tleskáte?“ ptá se ho jiný chodec.

„Plaším krokodýly.“

„Vždyť tady žádní nejsou.“

„Samozřejmě. Protože tleskám.“

V hospodě se baví o imitátorech. Jeden z hostů se též po dlouhém poslouchání zapojí do hovoru:
„Ty příhody, co tady vyprávíte, jsou pro malé děti. Znám jednoho imitátora, ten když zakokrhá, tak začne vycházet slunce!“

Potka jedna myš druhou.
„Ahoj, ‚sem slyšela, žeprej chodiš s netopýrem?“

„Hajzl mi řek, že je pilot.“

„Pane doktore, já se při jízdách v autoškole děsně nervuju!“

„Nemějte strach, jednou se vám povede projít.“

„No jo, ale já jsem zkoušející!“

„Dobrý den, to je rádio? Já jsem dneska našla peněženku. Bylo v ní necelých sto tisíc korun a asi 250 dolarů. A byl tam i lísteček s adresou. Miloš Novák, Koněvova 8, Praha 10. Tak mu prosím zahrajte nějakou pěknou písničku...“

Vezou takhle dědečka z operačního sálu na pokoj a v tom dědeček začne křičet, že nechce na čtrnácku, že tam se dávaj ty, co mají zemřít. Sestra mu říká:
„Ale dědo, to není pravda, ty se dávají na šestnáctku, tady jsou jen lidi se slepákem nebo zlomeninama.“

Najednou přijde hlavní sestra a říká:
„Bláhová, kam ho to vezete, ten patří na šestnáctku…“

Policista u soudu vysvětluje, jak chytil podezřelého:
„Když jsem dorazil na místo činu, našel jsem oběť s nožem v zádech. Rozhlédl jsem se kolem a uviděl muže, jak běží pryč. Začal jsem ho pronásledovat a křičel jsem na něj: ‚Stůjte! Policie!‘ Ale on běžel dál. Zrychlil jsem a znovu zakřičel: ‚Stůj, nebo vystřelím!‘ A on stále běžel.“

Soudce se zamračí:
„A jak jste ho tedy nakonec chytil?“

Policista se usměje:
„Zahnul za roh a já na něj zakřičel: ‚Přestaňte utíkat, jinak budu muset napsat hlášení!‘ Zastavil okamžitě.“

Rok po roce léta běží,
zastavíš je ale stěží.
Nedělej si z toho nic,
že je Ti zas o rok víc.

Hodně štěstí, hodně zdraví,
když je co, tak ať se slaví.
Hodně jídla, hodně peněz,
kde je práce, tak tam nelez.

Láska ať Tě provází, ve štěstí i v nesnázi.
Krásné narozeniny.

Lord sedí po večeři zamyšleně u stolu. Sluha se ho ptá:
„Stalo se něco, pane?“

„Ano. Naše služka otěhotněla a já nevím, jestli budu tatínkem nebo dědečkem.“