Ptá se farmář kovboje:
„Johne, označil si včera všechna zvířata, jak jsem ti předevčírem přikázal?“

„Označil.“

„A měl si s tím hodně práce?“

„S dobytkem ani ne, ale s těmi včelami to bylo strašné.“

K řediteli cirku přijde chlápek s žádostí o místo krotitele tygrů.

„Bohužel dnes už je obsazené, ale zkuste přijít zítra.“

„Obžalovaný, jak jste mohl svou ženu, matku dvou dětí, tak bezohledně zadusit polštářem?“

„Jak bezohledně? Nechtěl jsem vzbudit děti.“

Povídají si dvě babky na návsi:

„Tak co ta vaše vnučka dostala od toho Itala?“

„No povídala, že syfilis.“

„A co to je?“

„No to já nevím, ale asi je to větší než mercedes.“

„A jak to?“

„No protože povídala, že jestli je to fakt pravda, tak se v tom veze celá vesnice.“

Dva kamarádi, bačové, chlastají spolu v hospodě. Jeden z nich najednou říká:
„Štefan, stav sa o borovičku, ale o veľkú, že keď si ľahneš tuto na stôl, tak ti doprostred čela takú malú bodku vyseriem.“

Ten druhý:
*„Šak to nie je možné!“

„Tak sa stav!“

„Dobre!“

Tak si lehnul na stůl, ten druhý sundal kalhoty, dřepnul si nad něj a celého ho podělal.

Ten se rozčiluje:
„Však si vravel – iba bodku!“

A ten druhý:
„No čo, prehral som…!“

Malí klouček napjatě sleduje kněze, který hřebíkem přibíjí oznámení na vývěsku.

„Chceš si přečíst, co nového tady oznamuji?“ ptá se kněz.

„No, spíš chci slyšet, co budete říkat, až se klepnete do prstu.“

Zvěrolékař předepsal koni žlutý prášek proti zažívacím potížím a říká podkonímu:
„Foukněte to rourkou do něho.“

Druhý den přijde podkoní znovu ke zvěrolékaři, obličej má celý strhaný.
„Copak se vám stalo?“

„Ale, představte si, ta mrcha foukla první.“

Cikán vyhraje ve Sportce a koupí si BMW. Jede si v klidu po dálnici a najednou píchne kolo. Zastaví, zvedne auto na hever a začne ho měnit. Okolo jede druhý cikán. Zastaví, rozmlátí okno a křičí:
„Ty kola a já beru rádio!“

Myška si hrabe díru, když tu jde okolo ježek a povídá:
„Myško, nenamáhej se zbytečně. Zajdi za krtkem, ať ti půjčí lopatu. Díru si s ní vykopeš mnohem snadněji.“

Myška si to rozmyslí a vydá se ke krtkovi. Když je asi pět metrů od jeho domu, říká si pro sebe:
„Ten krtek je ale takový lakomec. Určitě mi tu lopatu nepůjčí.“

Pokračuje dál, ale když je tři metry od domu, zase si brblá:
„Ten krtek je fakt hrozně lakomý blbeček. On mi ji prostě nepůjčí!“

Přesto jde dál. Když už je jen metr od domu, znovu se zastaví a rozčileně si říká:
„Ten krtek je úplně neskutečný debil. Určitě mi tu pitomou lopatu nepůjčí!“

Nakonec dojde až ke krtkovu domu, zaklepe na dveře. Když krtek otevře, myška se sehne, zvedne cihlu, co leží na zemi a flákne ho s ní přes hlavu. Rozčíleně na něj zařve:
„Tak si tu pitomou lopatičku sežer!“