Pepíček se ve škole chlubí učitelce, že jeho sestra má žloutenku. Učitelka ho pošle domů, aby to děti nedostaly.

Za týden ho potká a ptá se:
„Tak co, Pepíčku, jak se daří sestře?“

„Jó, to já nevím, paní učitelko. To víte, než sem dojde z Austrálie další dopis, tak to chvíli potrvá.“

Přijde chlap za cigánkou, aby mu věštila z ruky. Vezme od něho peníze a začne si prohlížet ruku. Po chvilce z ní vypadne, že bude žít hodně dlouho.

Chlap je spokojený a odchází. Jak vyjde na ulici, tak ho přejede auto a je mrtev. Cigánka to pozoruje z okna a poznamená:
„Jak ten čas letí…“

Ptají se lorda, jak přišel ke svému bohatství a on vypráví:
„Když jsem připlul do Států, měl jsem 20 centů. Koupil jsem tedy za ně jedno jablko, vyleštil jej a prodal za 60 centů. Za ně jsem koupil 3 jablka, vyleštil a prodal je za 1,80 dolaru. A tak to šlo dál a dál, den za dnem, až mi umřel strýc a odkázal mi 20 mld. dolarů.“

Greenhorn si chce na Divokém západě koupit koně. Zajde k obchodníkovi, jestli nemá nějakého levného. Prodavač vrtí hlavou, ale pak si vzpomene:
„Jo, mám tady jednoho, ale kdysi patřil faráři, takže je takovej divnej. Když chcete, aby jel jako vítr, řeknete Zaplať Pán Bůh. A když chcete, aby zastavil, řeknete Amen.“

Greenhorn si to opakuje, pak zaplatí a koně si vezme. Jede na něm krajinou, a řekne si, že ho vyzkouší. Řekne tedy „Zaplať Pán Bůh“ a kůň se rozletí krajinou, letí jako vítr, země ubíhá pod nohama.

Náhle se před nimi objeví propast. Greenhorn si najednou nemůže vzpomenout, jak koně zarazit. Propast se blíží, 100 metrů, 50 metrů, 10 metrů, 5 metrů. Náhle si vzpomene a vykřikne „Amen!“

Kůň se zastaví na kraji propasti. Greenhorn vytáhne kapesník, otře zpocené čelo a řekne:
„Zaplať Pán Bůh“.

On:
„Jsi taková pěkná, atraktivní a roztomilá.“

Ona:
„Říkáš to jen, abys mě dostal do postele!“

On:
„A dokonce i chytrá!“

Auto autoškoly přijede k semaforu, kde svítí červená a po přechodu přechází jedna stará paní. Zkoušený říká, co právě bude dělat:
„Takže teď musím zastavit, že?“

Na to učitel autoškoly odpoví:
„Za normálních situací ano, ale nyní jeďte dál. Po tom přechodu přechází moje tchýně.“

Sloni sehnali pytlík marihuany. Celí nedočkaví ho otevřou a jeden zklamaně povídá:
„Frajeři, jsme v prdeli, poněvadž nemáme prsty. Jak si smotnem brko?“

Tak poprosili ježka, ať jim ta brka umotá.

Za půl hodinky se ježek přikutálí, vychechtaný, nohama vzhůru a po marjánce ani pára.

„Ježku, kde je naše tráva?“

Ježek jen pootevře oči a říká:
„Táhněte do prdele, šedý mraky, chci se opalovat!“

Dva vidláci jdou na lov a při chůzi narazí na obrovskou díru v zemi. Přistoupí k ní a ohromeně na ni zírají.

První lovec říká:
„Páni, to je nějaká díra. Ani nevidím dno. Zajímalo by mě, jak je hluboká.“

Druhý lovec odpoví:
„Nevím, hodíme tam něco a poslechneme, jak dlouho to bude padat.“

První lovec se rozhlédne a ukáže:
„Hele, támhle je stará převodovka. Pomoz mi ji tam hodit.“

Tak ji společně zvednou, odpočítají jedna, dva, tři a hodí ji do jámy.

Stojí tam, naslouchají a nakukují přes okraj, když najednou zaslechnou šustění v křoví za sebou. Otočí se a vidí kozu, jak se řítí z houští, sprintuje přímo k díře a bez váhání skočí hlavou napřed dovnitř. Nechápavě na sebe zírají, pak se znovu podívají do díry a snaží se pochopit, co se právě stalo, když k nim přistoupí starý farmář.

„Hele, pánové, neviděli jste tady někde moji kozu?“

První lovec říká:
„To je vtipné, že se ptáte. Zrovna před chvílí jsme tady stáli, když z křoví vyběhla koza, hnala se snad stovkou a skočila rovnou do téhle jámy!“

Farmář zavrtí hlavou a říká:
„To není možné. Měl jsem ji přece přivázanou ke staré převodovce!“

„Miláčku, mám u tebe alespoň nějakou šanci?“

„No jasně, vždyť jsi druhá.“

„A kdo je první?“

„Všechny ostatní.“