Dědeček přijde k lékaři a povídá:
„Pane doktore, já mám takový problém, už týden se nemůžu vůbec vymočit. Jdu na záchod a ani kapka.“

Doktor:
„Tak se svlékněte a podíváme se na to.“

Děda se tedy svlékne, doktor se na to podívá a říká:
„No jo, dědo, vždyť vy na tom máte uzel!“

Dědeček:
„Ježíšmarjá, já zapomněl koupit chleba.“

Stojí křesťan, žid a ateista před potokem a most nikde. Křesťan se pomodlí ke svému Bohu a přejde na druhou stranu. Žid se pomodlí ke svému Bohu a taky přejde na druhou stranu. Ateista tomu nemůže uvěřit, ale rozhodne se to taky zkusit přejít. Vstoupí do potoka, proud ho strhne do ledové vody a utopí se. Ti dva na druhém břehu to viděli. Křesťan šťouchne do žida a říká mu:
„Myslíš, že jsme mu měli říct o ty lávce?“

Policista zastaví muže na ulici a ptá se ho:
„Kam jdete tak pozdě v noci?“

Muž odpoví:
„Jdu na přednášku o škodlivých účincích alkoholu, kouření a ponocování.“

Policista se zamračí a zeptá se:
„Kdo v tuto hodinu přednáší o takových věcech?“

Muž se usměje a řekne:
„Moje žena.“

Dva ruský inženýři Alexej a Voloďa plní raketoplán palivem. Najednou Alexej zvedne hlavu a povídá:
„Ty Voloďo, to palivo smrdí jako vodka.“

Voloďa usrkne a odvětí:
„No jo, ono to tak i chutná.“

Tak si sednou a chlastaj a chlastaj.

Ráno po chlastačce volá Alexej Voloďovi:
„Taky je ti tak špatně? A už sis uprdnul? Ne? Tak to nedělej. Já volám z Tokia.“

Chlápek se vrací po půlnoci domů, táhne z něj, v břiše mu šplouchá. Překoná šťastně práh u vchodu a tam už na něj čeká žena a spustí, kde že to sakra byl místo večeře.
„V perfektním novém baru!“ říká manžel. „Zlatý Bar se to jmenuje, a mají tam všechno zlaté!“

„Nesmysl, žádné takové místo není, ty ožralo!“

„Jasně, že je! Mají zlaté vchodové dveře, zlaté podlahy, dokonce i mušle na záchodě mají zlaté!“

Nato se chlap doválí do ložnice a usne. Ženě to nedá a druhý den hledá v telefonním seznamu, a opravdu, na druhém konci města je Zlatý Bar. Tak tam zavolá:
„To je Zlatý Bar?“

„Ano, madam, přejete si?“

„Máte zlaté dveře?!“

„Ano, samozřejmě máme!“

„Máte zlaté podlahy?!“

„Jistě, madam!“

„A co zlaté mušle?!“

Chvíli je na druhém konci ticho, a pak žena slyší barmana, jak na kohosi volá:

„Hej, Tome, mám pocit, že mám stopu na toho chlapa, co ti včera načůral do saxofonu!“

Muž jel do Afriky. Vzal si s sebou svého psa. Pes začal honit motýly a ztratil se. A jak se tak toulal po Africe, vidí, jak se k němu řítí leopard a chce ho sežrat.

Pes se lekne, ale všimne si kostí, co jsou kolem, usadí se a jednu začne žvýkat. Ve chvíli, kdy se leopard chystá skočit říká:
„To vám řeknu, to byl ale chutný leopard, mňam, mňam! Jestlipak je jich tu víc?“

Leopard to zaslechne a zarazí se uprostřed skoku. Odplíží se do křoví a říká
si:
„Fuj, ale to bylo o fous!“

Viděla to opice a usoudila, že tohle všechno by se mohlo hezky zpeněžit. Jde za leopardem a za mírnou odměnu mu vykecá, jak to bylo doopravdy.

Leopard se rozzuří, že si z něho pes dělal srandu a říká:
„Víš co, opice, vlez mi na záda a pojď se podívat, co provedu s tím psem!“

Pes uvidí leoparda, jak utíká s opicí na zádech k němu:
„Co udělám teď, proboha?“

Místo útěku si sedne zády k leopardovi, předstírá, že ho ještě nevidí a právě v
okamžiku, kdy se k němu leopard přiblíží na doslech povídá:
„Do prdele, kde je ta opice? Už před hodinou jsem ji poslal pro dalšího leoparda!“

Bůh vytvoří Adama, a když vidí, že je sám, rozhodne se, že mu vytvoří ženu. Zavolá si ho k sobě a říká:
„Adame, mám pro tebe úžasnou zprávu. Vytvořím ti ženu. Bude krásná, chytrá, věrná, laskavá, nikdy se na tebe nebude zlobit, nebude tě otravovat zbytečnými otázkami a vždy tě pochopí.“

Adam nadšeně odpoví:
„To zní skvěle! A bude to něco stát?“

Bůh na to:
„Ano, Adame. Bude tě to stát ruku a nohu.“

Adam se zamyslí, po chvíli se podrbe na bradě a opatrně se zeptá:
„A co bych mohl dostat za žebro?“

Skot, co se každý den po 30 let modlil, aby vyhrál výhru v loterii. Jednoho dne zahřměl z nebes hlas:
„Synu, kup si aspoň jeden los!“

V jednom malém městě se v obchodě se zeleninou často zdržoval pomocník prodavače – na první pohled prostoduchý chlapec. Ostatní chlapci z ulice si z něj neustále dělali legraci. Vždy mu dávali vybrat mezi desetníkem a čtvrťákem, a on si pokaždé vzal desetník, protože byl větší.

Jednou si toho všiml zelinář, vzal si chlapce stranou a povídá:
„Podívej, hochu, oni si z tebe dělají legraci. Myslí si, že nevíš, že čtvrťák má větší hodnotu. Proč si vždycky bereš desetník? Jen proto, že je větší?“

Chlapec se usmál a odpověděl:
„Kdybych si vzal čtvrťák, přestali by to dělat.“