Přijde jeptiška do krámu a chce si koupit láhev rumu. Prodavač jí říká:
„Ale sestro, vy byste přece neměla pít alkohol.“

Jeptiška:
„To není pro mne, to je pro pana faráře, jako projímadlo.“

Prodavač jí láhev prodá a jeptiška odejde. Asi za půl hodiny jde prodavač zavřít krám, vyjde ven, aby stáhl roletu, a vidí jeptišku, jak se válí před krámem opilá jako motyka a vedle ní prázdná láhev od rumu. Prodavač se vyděsí:
„Ale sestro, vždyť jste říkala, že je to pro pana faráře jako projímadlo…“

Jeptiška odpoví značně huhňavě:
„Až mě pan farář uvidí, tak… tak se z toho po… po… podělá!“

Jednou se rozhodl starší pán navštívit doktora, protože měl problémy se sluchem. Doktor mu udělal vyšetření a doporučil mu naslouchátko.

Za měsíc se pán vrátí na kontrolu a doktor se ptá:
„Tak jak se vám s naslouchátkem žije?“

Pán odpoví:
„Skvěle, slyším úplně perfektně. Ale nikomu jsem neřekl, že ho mám.“

Doktor se zvědavě zeptá:
„A proč ne?“

Pán se usměje:
„Protože už jsem třikrát změnil závěť!“

Redbull vám dává křídla! Pitbull vám bere ruce!

Povídá takhle jednou chytrej blbému:
„Hele blbej, zahrajeme si takovou hru. Já ti dám hádanku a když jí neuhádneš, což je jasný, protože si blbej, tak mi dáš deset korun. Pak zase dáš hádanku ty mě. Já ji určitě uhádnu, protože jsem chytrej, to je jasný, ale kdybych jí náhodou neuhádl tak ti dám stovku“

Blbej souhlasil.

Chytrej:
„Tak blbej začínám... stojí to u stolu, má to čtyři nohy, sedí se na tom, co to je?“

Blbej přemýšlí až se mu z hlavy kouří, ale neví nic a povídá:
„Nevím, tady máš deset korun“
Chytrej:
„Paráda, tak teď říkej hádanku ty.“

Blbej:
„Tak dobře. Když to leží má to dvě nohy a když to stojí má to tři nohy. Co to je?“

Chytrej přemýšlí asi hodinu a půl, úplně vyřízenej povídá:
„Hele blbej, tohle fakt nevím. Tady máš stovku. A co to do prdele je?“

A blbej:
„Nevím! Tady máš deset korun“

Ptá se farmář kovboje:
„Johne, označil si včera všechna zvířata, jak jsem ti předevčírem přikázal?“

„Označil.“

„A měl si s tím hodně práce?“

„S dobytkem ani ne, ale s těmi včelami to bylo strašné.“

Znechucená důchodkyně se hněvá na řidiče taxislužby Bolt:
„Já opravdu nechápu, proč jedeme tak pomalu, když je tady na dálnici povolená stotřicítka? Domnívala jsem se, že přeprava společností Bolt dostojí svému názvu a bude rychlá jak Usain Bolt.“

Řidič:
„Ale vždyť je rychlá jak Usain Bolt. Jeho oficiální rychlostní rekord činí 44,72 km/h. No a přesně takhle rychle právě jedeme.“

Paní učitelka se ptá dětí, kam pojedou na dovolenou.

První se přihlásí Mařenka a povídá:
„U nás se mluví francouzsky, my pojedeme do Francie.“

Janička povídá:
„My mluvíme anglicky a pojedeme do Anglie.“

Nakonec povídá Pepíček:
„Síííím, u nás mluvíme sprostě a tak pojedeme do prdele!“

V nacistickém zajateckém táboře se velící důstojník rozhodl, že na Štědrý večer propustí některé své vězně. Nejspravedlivější bude, když každému položí otázku a ti, kteří odpoví správně, budou propuštěni.

První přišel na řadu britský důstojník. Němec se ho ptá:
„V roce 1912 se srazila slavná loď s ledovcem. Jak se loď jmenovala?“

Brit nezaváhal, řekl, že Titanic, a byl propuštěn.

Druhý přišel na řadu Američan. Velitel se ho ptá:
„V roce 1912 se srazil Titanik s ledovcem. Víte kolik životů bylo tehdy ztraceno?“

Američan řekl, že 1517, a byl propuštěn.

Třetí na řadu přišel Žid. Německý velitel spustil:
„V roce 1912 se Titanik srazil s ledovcem a potopit. Tenkrát zahynulo 1517 lidí. Jak se jmenovali?“

Jednou takhle přijelo před babiččin dům policejní auto a z něho vysedl policista a dědeček. Policista vysvětluje babičce, že starý pán se ztratil v parku. Babička povídá dědovi:
„Prosím tě, jak ses mohl ztratit? Chodíš tam přece už třicet let!“

Dědeček se naklonil k babičce tak, aby policista nic neslyšel, a povídá:
„No, já se vlastně neztratil, jen jsem byl unavenej a nechtělo se mi domů pěšky.“