Vtipy

Doktor měl jednou milostnou aféru se svou blonďatou sestřičkou. Zanedlouho mu řekla, že je s ním těhotná. Doktor nechtěl, aby se o tom dozvěděla jeho žena a tak dal sestřičce velkou sumu peněz a požádal jí, aby odjela do Itálie a tam porodila dítě.

Sestřička se ptá:
„Ale jak Vám mám dát vědět, že se dítě narodilo?“

„Pošlete mi jen pohlednici a na zadní stranu napište Špagety. Postarám se o všechny výdaje.“

Nevědíc co dělat, sestřička vzala peníze a odletěla do Itálie.

Uběhlo šest měsíců a jednoho dne zatelefonovala doktorova žena do ordinace a povídá manželovi:
„Drahý, v dnešní poště si dostal velmi zvláštní pohlednici z Itálie, které vůbec nerozumím!“

„Počkej, až příjdu domů a vysvětlím ti to.“

Doma si přečte pohlednici, zhroutí se na podlahu se srdečním záchvatem. Záchranka ho rychle odvezla do nemocnice. Jeden z lékařů se ptá manželky, zda neví, co mohlo způsobit manželův záchvat.

Manželka vzala pohlednici a přečetla:
„Špagety, Špagety, Špagety, Špagety – dvakrát s párkem a masovými kuličkami a dvakrát bez!“

Přijde muž k notáři sepsat testament. Nakonec povídá:
„A chtěl bych také, aby mi na pohřbu zahráli na housle.“

Notář si poznačí a říká:
„A co byste chtěl slyšet?“

Žila, byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka a zabývala se feministickými meditacemi, vyskočila z potoka žába a řekla jí:
„Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje jídlo, prát moje košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastní.“

Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela:
„Tos uhod, blbečku...“

Moje přítelkyně a já zkoušíme „vztah na dálku“. Musím od ní zůstat minimálně 30 metrů daleko.

Taky mi policie doporučila, abych jí přestal říkat „moje přítelkyně“.

Dave se jednoho dne chlubil svému šéfovi:
„Víte, znám každého, kdo za něco stojí. Stačí říct jméno, kohokoliv, a já ho znám.“

Jeho šéf už měl dost těchto řečí, a tak ho vyzval:
„Dobře, Dave, co třeba Tom Cruise?“

„Žádný problém, šéfe. Tom a já jsme staří přátelé, to vám dokážu.“

Takže se vydají do Hollywoodu, zazvoní u dveří Toma Cruise a ten vykřikne:
„Dave! Co se děje? Rád tě vidím! Pojďte dál!“

Šéf je ohromený, ale stále pochybovačný. Když odcházejí, říká Daveovi, že to byla jen šťastná náhoda.

„Ne, ne, jen řekněte další jméno,“ povzbuzuje ho Dave.

„Prezident Obama,“ odpoví šéf rychle.

„Jo, starý kámoš. Poletíme do Washingtonu.“

Tak se vydají do Bílého domu. Obama zahlédne Davea při prohlídce, zamává na něj a zavolá:
„Dave, to je překvapení! Právě jsem na cestě na schůzku, ale pojďte se mnou na kávu, musíme si popovídat!“

Šéf už je pořádně otřesený, ale stále není úplně přesvědčený. Když opouštějí Bílý dům, opět vyjadřuje pochybnosti.

Dave ho pobídne: „Tak ještě jedno jméno.“

Šéf si zamyšleně odfrkne: „Papež František.“

„Jasně!“ usměje se Dave. „Papeže znám už roky.“

Tak letí do Říma. Stojí na Svatopetrském náměstí mezi obrovským davem a Dave říká:
„Takhle to nepůjde, šéfe. V tomhle davu mě papež nikdy neuvidí. Ale znám všechny stráže, takže půjdu nahoru a objevím se s ním na balkoně.“

Zmizí v davu a o půl hodiny později se skutečně objeví na balkoně vedle papeže.

Když se pak vrátí dolů, zjistí, že jeho šéf prodělal infarkt a je obklopen zdravotníky. Přiběhne k němu a ptá se:
„Šéfe, co se stalo?!“

Šéf se na něj s posledními silami podívá a zašeptá:
„To už bylo moc. Když jste s papežem vyšli na balkon, chlap vedle mě se zeptal: Kdo do prdele je ten týpek na balkoně s Davem?“

Dva lovci jsou v lese, když jeden z nich náhle zkolabuje. Nedýchá a má skleněný pohled. Druhý lovec okamžitě vytáhne mobil a volá na tísňovou linku.

„Myslím, že můj kamarád je mrtvý!“ vykřikne. „Co mám dělat?“

Operátor ho uklidňuje:
„Zachovejte klid. Nejdřív se ujistěme, že je opravdu mrtvý.“

Na druhém konci je chvíli ticho… pak zazní výstřel.

Lovec se vrátí k telefonu a říká:
„Dobře, a co teď?“

Kněz, pastor a rabín se rozhodnou zjistit, kdo z nich je nejlepší ve své práci. Každý z nich se vydá do lesa, najde medvěda a pokusí se ho obrátit na víru. Později se sejdou a sdílejí své zážitky.

Kněz začne:
„Když jsem našel medvěda, četl jsem mu z katechismu a pokropil ho svěcenou vodou. Příští týden má své první svaté přijímání.“

Pastor pokračuje:
„Já jsem našel medvěda u potoka a začal jsem mu kázat Boží slovo. Byl tak uchvácený, že se nechal pokřtít.“

Pak se podívají na rabína, který leží na nosítkách celý v sádře. Rabín si povzdechne a řekne:
„Když se na to zpětně podívám… asi jsem neměl začínat obřízkou.“

Ptají se lorda, jak přišel ke svému bohatství a on vypráví:
„Když jsem připlul do Států, měl jsem 20 centů. Koupil jsem tedy za ně jedno jablko, vyleštil jej a prodal za 60 centů. Za ně jsem koupil 3 jablka, vyleštil a prodal je za 1,80 dolaru. A tak to šlo dál a dál, den za dnem, až mi umřel strýc a odkázal mi 20 mld. dolarů.“

Starý drsný kovboj z Texasu poradil své vnučce, že pokud chce žít dlouhý život, tajemství spočívá v tom, že si každé ráno nasype špetku střelného prachu do ovesné kaše.

Vnučka ho poslušně poslouchala a dělala to celý život, až do svých 103 let, kdy zemřela.

Po sobě zanechala 14 dětí, 30 vnoučat, 45 pravnoučat, 25 prapravnoučat… a čtyřicetimetrový kráter tam, kde kdysi stálo krematorium.

Pro poslední fázi iniciace do CIA museli tři zbývající kandidáti prokázat svou loajalitu. Každý z nich dostal pistoli a byl pověřen úkolem zabít svou manželku.

Prvnímu muži dali zbraň a řekli mu, že jeho žena je v prvním pokoji. Byl zdrcený, že by měl zahodit veškerou svou dosavadní práci, ale svou ženu miloval příliš na to, aby to udělal.

Druhý muž došel k druhému pokoji, ale nebyl schopný ani otevřít dveře. Uvědomil si, že mu na ní záleží víc než na práci.

Třetí muž vzal zbraň a vydal se chodbou. Rozkopl dveře a po pár sekundách se z místnosti ozvaly zvuky zápasu. Po několika dalších minutách vyšel ven, celý zadýchaný a křičel:
„Měli tam jen slepé náboje! Musel jsem tu mrchu uškrtit!“