Vtipy

Přijde blondýnka k ovčákovi a ptá se ho:
„Neprodal byste mi jednu ovečku?“

Ovčák:
„Neprodal, protože co tak čtu a vím, tak vy blondýnky nejste moc chytré a tak byste se o ní určitě nedokázala dobře starat.“

Blondýnka se naštve a odejde. Nabarví si vlasy na černo, vymění si oblečení a potom se vrátí k ovčákovi, že chce koupit ovci.

Ovčák navrhne:
„Pokud uhodnete kolik mám ovcí, tak vám dám jednu zadarmo.“

„Myslím, že jich tu máte 101.“

„Ano správně. Tak si vyberte tu, která se vám nejvíc líbí...“

Slečna tedy poděkuje, popadne jednu ovci a chystá se odejít.

„Malý moment“, povídá ovčák a pokračuje:
„Když uhodnu pravou barvu vašich vlasů, vrátíte mi mého ovčáckého psa?“

Chlapi v práci říkali, že je mezi námi buzna!
Doufám, že to bude Evžen, protože je fakt nááádhernej!

Pár leží na gauči:
„Taková manželská výměna není zase tak špatná, co říkáš?“

„To je pravda, ale stejně by mě zajímalo, co zrovna teď dělají naše ženy.“

Manžel se vrátí domů, vidí pověšený norkový kožich a ptá se manželky:
„Co to je? Kdo ti dal ten norkovej kožich?“

Ta říká:
„Nebudeš tomu věřit. Já si vsadila a vyhrála jsem. Tak jsem si koupila ten norkovej kožich“

Za týden vidí manžel briliantový náhrdelník a říká:
„Kdo ti dal ten náhrdelník?“
„Ty tomu nebudeš věřit. Já si vsadila a vyhrála. Tak jsem si koupila ten briliantový náhrdelník.“

Za další týden auto před barákem. Manželka hned:
„Ty už tomu nebudeš věřit, ale já si opět vsadila, zase jsem vyhrála a mám auto.“

Za týden manželka leží ve vaně a koupe se. Manžel přijde a šáhne do té vody.

„Co mi hrabeš do té vody?“ ptá se manželka

„Zkouším teplotu, aby sis neopařila tiket.“

„Mojí ukradenou kartou mi vybrali část účtu, ale co nechápu je, jak mohli přijít na můj PIN.“

„A cos měl jako PIN?“

„Tak schválně, poslouchej! Letopočet, kdy papež Řehoř XI svatořečil Domingo de Guzmána, zakladatele Dominikánského řádu.“

„Uff ..., no a kdy to teda bylo?“

„V roce 1234!“

Muž u lékaře:

Doktorka:

„Příznaky?“

Muž: „Myšlenky na smrt, sebelítost...“

Doktorka:

„Takže rýmička?“

Muž:

„Může být.“

Tři zesnulí jdou do nebe. Aby smazali všechny hříchy, které spáchali, musí vytrpět zlo, které napáchali při svém řemesle. První byl obuvník, druhý krejčí a třetí cukrář.

První vstoupil dovnitř, a pak bylo slyšet bolestný křik. Když vyšel ven, ptali se ho, co že mu tam dělali: „Něco hrozného, přitloukli mi na nohy boty.“

Druhý šel dovnitř, zase slyšet křik, a když vyšel, tak se ho ptají: „Příšerné, přišili mi na tělo oblek.“

Cukrář povídá: „Co mně mohou provést, vždyť jsem byl jen cukrář.“

Vešel dovnitř. Začal se ozývat úplně hrozný řev. Když se cukrář vypotácel ven, ti dva se ptají, co bylo: „Ani se neptejte. Šlehali mi vejce!“

Nastoupí babička do autobusu a ptá se řidiče:
„Nechčete ožíšky?“

Řidič teda souhlasí a vezme si je. Druhý den:
„Nechčete ožíšky?“

Řidič:
„Dejte si i vy!“

Babička:
„Ne ne, já uš nemám žuby!“

Třetí den:
„Nechčete ožíšky?“

Řidič si vezme a ptá se:
„Babi, kde berete tak dobře oříšky?“

Babička:
„Vyčumlané z Toffife!“

Jde smrtka do nemocnice a povídá: „Ty půjdeš za měsíc, ty za dva roky, ty za týden.“

Starý pán se bojí, co mu smrtka řekne, tak si zaleze do dětské postýlky. Smrtka k němu přijde a říká: „Copak je to tady za miminko?“

Pán odpoví: „Já spinkám.“

A smrtka na to: „Tak se vyspinkej a půjdeme pá.“

Farář zpovídá mladou dívku: „A jiné hříchy už nemáte, milé dítě?“

Dívka nesměle: „No snad už jen, že se každé ráno prohlížím v zrcadle, jak jsem hezká.“

Farář mávne rukou a říká: „Ale to není hřích, milé dítě, to je oční vada!“