Místní kněz vysvětloval svým ovečkám, jaký je rozdíl mezi jistotou a vírou:
„Tady v první řadě sedí sedlák Majer se ženou a třemi dětmi. Ona ví, že jsou to její děti. To je jistota. Naopak on věří, že jsou to jeho děti.“

Víte, co je to, když je lidská kostra za skříni?

???

To je absolutní loňský vítěz hry na schovávanou!

Baví se dva chlápkové v práci a jeden se ptá druhého:
„Hele používáte při souloži prezervativ?“

„No jasně.“

„A stalo se ti někdy, že ti tam zůstal?“

„No jasně že jo, mockrát.“

„A co s tím děláš?“

„Nic, normálně ho vyseru.“

V malém obchůdku na venkově byla na dveřích veliká, výrazná cedule „Pozor, pes!“ Chlápek, který tou vesnicí projížděl a šel si koupit cigarety nahlédne opatrně dovnitř a kouká, na zemi u pultu leží unaveně vypadající starý baset a spí. Ptá se tedy prodavače:
„Je to ten pes, na kterého si mají lidi dávat pozor?“

„Jo, to je on.“

„No, nevypadá, že by mohl být nějak nebezpečný. Můžete mi říct, proč jste tam dal tu ceduli?“

„Dokud tam ta cedule nebyla, lidi o něj zakopávali.“

Děda Kroupa pláče na hrobě své ženy.
„Tys byla tak dobrá hospodyně, kuchařka. Kdyby ses tak mohla vrátit.“

V tom se z hrobu hrabe krtek a dědek na to:
„No tak, Božka, nerozumíš srandě?“

Putin je držen jako rukojmí teroristou.

Ruský kamioňák zastaví na konci dlouhé kolony na dálnici. Vidí, jak policista prochází kolem aut a krátce hovoří s řidiči. Když policista dorazí k jeho kamionu, řidič stáhne okénko a zeptá se:
„Co se děje?“

Policista odpoví:
„Terorista drží Putina jako rukojmí v autě. Požaduje 10 milionů rublů, jinak ho polije benzínem a zapálí. Tak obcházíme řidiče a sbíráme dary.“

Řidič se zamyslí:
„A kolik tak lidi průměrně přispívají?“

Policista pokrčí rameny:
„Tak kolem jednoho galonu.“

Leží dva vandráci u kolejí, oba bez nohou. A jeden říká druhému:
„Já jsem ti říkal, že sova houká jinak!“

Tlačenice v autobuse:
„Co ti je na té tlačenici k smíchu?“

„Ale, ten chlap vedle si strčil svoji peněženku do mojí kapsy!“

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí:
„Paní Čermáková, znáte mne?“

„Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník.“

Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá:
„Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?“

„Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.“

V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše:
„Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!“