Soudce se obrátí ke svědkyni blondýnce.
„Víte, co vás čeká, když budete křivě přísahat?“

„Ano,“ odpoví svědkyně,„kožich a deset tisíc na ruku.“

Chlap se vrátí domu ve tři ráno, úplně opilý. Manželka ho začne ve dveřích zpovídat:
„Kdes byl?“

„No, stará, sem si trochu užíval.“

„A kolik jsi utratil?“

„No, asi tři tácy.“

„Cože? Tři tisíce? Ty idiote, dovedeš si představit, jak dlouho by mi vydržely tři tisíce?“

„Hmmmm, no, nepiješ, nekouříš, máš vlastní kundu… Takže asi až do smrti.“

V malém obchůdku na venkově byla na dveřích veliká, výrazná cedule „Pozor, pes!“ Chlápek, který tou vesnicí projížděl a šel si koupit cigarety nahlédne opatrně dovnitř a kouká, na zemi u pultu leží unaveně vypadající starý baset a spí. Ptá se tedy prodavače:
„Je to ten pes, na kterého si mají lidi dávat pozor?“

„Jo, to je on.“

„No, nevypadá, že by mohl být nějak nebezpečný. Můžete mi říct, proč jste tam dal tu ceduli?“

„Dokud tam ta cedule nebyla, lidi o něj zakopávali.“

„Miláčku, proč jsi tu dětskou postel udělal tak vysokou?“

„Když náhodou dítě vypadne, líp to uslyšíme.“

Na pláži vyloví láhev a v ní je lístek:
„Ztroskotal jsem na pustém ostrově. Nejsou tu ani zloději, ani policajti, ani banky, ani exekutoři, ani berňák. Chcípněte si tam u vás všichni závistí!“

Ptají se pisálci jednoho z reprezentantů:
„V dnešním zápase jste byli při zakončování akcí bezzubí. Kdo si myslíte, že za to nese zodpovědnost?“

„Jednoznačně náš zubař.“

Ptá se bača pastýře Pavla:
„Poslyš, Pavle, kdybys v lese potkal medvěda, co bys dělal?“

„No, co bych asi tak dělal? Puškou bych ho zastřelil!“

„A kdybys pušku neměl?“

„Tak bych mu valaškou hlavu uťal!“

„A kdybys neměl valašku?“

„Ale bačo, vždyť já přece mám valašku!“

„No jo, ale, dejme tomu, že bys ji v kolibě zapomněl…“

„Tak bych rychle vylezl na strom!“

„A kdyby tam nebylo stromu?“

„Jak. Bačo, to v lese není stromu?“

„Věru! Takový je to les, ve kterém není stromu!“

„No tak bych utekl…“

„Ale medvěd běží rychleji než ty! Dohoní tě a sežere…“

„…ale já bych skočil do jezera!“

„…éj, ale tam není žádného jezera…“

„Poslyšte, bačo! Na čí vy jste vlastně straně?!! Na mé, nebo na medvědově???“

Zimní olympijské hry, Moskva. Ruský prezident má uvítací projev. Napětí. Začíná číst:
„Oooooooooooooooo“

„Oooooooooooooooo“

Všude je trapné ticho, lidé se na sebe nechápavě dívají.
„Oooooooooooooooo“

Přiběhne tajemník, podívá se do papírů a diskrétně řekne:
„Pane prezidente, toto nečtěte, to jsou olympijské kruhy.“

„Pane doktore, kolik mi teda eště tak zbejvá času?“

„No s televizníma seriálama bych už nepočítal.“