Indiáni se přijdou za šamanem zeptat, jestli bude tuhá zima. Šaman rozhodí kamínky, podívá se na ně a řekne:
„Nevím. Velký Manitou mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.“

Indiáni odejdou, štípají dříví, ale za týden se přijdou zeptat znova. Šaman tedy zase rozhodí kamínky a povídá:
„Nevím, Velký Manitou stále mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.“

Indiáni zase odejdou a štípají dříví. Šamanovi už je to blbý a tak se jde zeptat na meteorologickou stanici, jaká ta zima bude. Tam mu odpoví:
„My nevíme, ale asi pořádně tuhá. Indiáni už čtrnáct dní štípou dříví.“

Přijde žena na sociálku pro podporu a s sebou si přivede patnáct dětí. Vejdou do kanceláře a žena zavelí:
„Pepo, sednout!“

A všechny děti se posadí. Úřednice chvíli kouká vyjeveně, pak se osmělí a zeptá, jak se děti jmenují, aby si je zapsala.

„To je jednoduché, kluci jsou všichni Josef a holky Josefina.“

„Opravdu?“

„Ano, hrozně to zjednodušuje život. Ráno zavelím ‚Pepo, vstávat!‘ a všechny vstanou. Pak zavelím ‚Pepo, jídlo!‘ a všechny se najedí a tak to jde celý den.“

„No co když potřebujete zavolat na jedno konkrétní dítě?“

„Pak ho zavolám podle příjmení.“

V porodnici:
„Tak, tatínku, jak se bude jmenovat chlapeček tentokrát?“

„Dežo.“

„Dežo? Deža už máte doma čtyřikrát. Víte co? Otevřete doma atlas, najděte nějaké jméno a zítra přijďte.“

Druhý den:
„Tak co? Už máte nějaké jméno?“

„Mám. Bangladežo!“

„Pane doktore, pes mě kousnul do ucha!“

„A vydezinfikoval jste ho?“

„Ne, on stačil utéct.“

Hodně naštvaná manželka si stěžuje svému muži, že tráví každý volný večer v hospodě.

On jí říká:
„Tak tam pojď jednou se mnou !“

Ona přikývne a jdou spolu do hospody.

On:
„Co ti mám objednat za pití?“

Ona:
„No, asi to samé, co ty.“

Manžel objedná dva panáky whisky a ty svoje okamžitě do sebe kopne. Manželka nejdřív opatrně ochutná, pak se zakření, vyplivne to a povídá:
„Fuj, to je hnus, jak to vůbec můžeš pít ?!“

„No vidíš. A ty si myslíš, že se tady každý večer bůhvíjak bavím!“

Sedí mravenec u rybníka a máčí banán ve vodě. Jde kolem slon a ptá se:
„Co to děláš?“

Mravenec říká:
„Dej mi jedno euro a řeknu ti to.“

Slon mu dá jedno euro a říká:
„Tak povídej.“

Mravenec po pravdě odpoví:
„Máčím banán ve vodě.“

Slon na to:
„Ty jsi blbej!“

A mravenec:
„Možná blbej, ale od rána jsem vydělal 100 euro.“

Cikán jde na pracovní pohovor. Šéf se ho ptá:
„Máte nějaké zkušenosti?“

Cikán odpoví:
„Ne, nemám.“

Šéf pokračuje:
„Umíte pracovat s počítačem?“

Cikán na to:
„Ne, neumím.“

Šéf se zamračí a zeptá se:
„A co nějaký cizí jazyk, umíte?“

Cikán odpoví:
„Ne, neumím.“

Šéf si povzdechne:
„No, tak mi aspoň řekněte, proč si myslíte, že byste měl dostat tuhle práci?“

Cikán se usměje a říká:
„Protože jsem přišel!“

Zloděj je ve zpovědnici, zároveň krade farářovi hodinky a zpovídá se.

Říká: „Já kradu!“

Farář říká: „Snad kradl jsem!“

Zloděj: „Ukradl jsem hodinky!“

Farář: „Tak je vrať!“

Zloděj: „Tady je máte!“

Farář: „Já je nechci. Vrať je majiteli.“

Zloděj: „Ale on je nechce!“

Farář: „Tak si je nech!“

Syn:
„Tati, zamiloval jsem se do krásné holky a chci ji pozvat na rande!“

Otec:
„To je úžasné synu. Kdo to je?“

Syn:
„Andrea, od sousedů?“

Otec:
„Aaaach, tak to není dobré. Musím ti něco říci, ale přísahej, že to neřekneš mámě. Andrea je tvoje sestra.“

Chlapec z toho není nijak nadšený…

O několik měsíců později…
Syn:
„Tati, znovu jsem se zamiloval a je ještě krásnější!“

Otec:
„To je super, znám ji?“

Syn:
„Ano, Monika, od sousedů.“

Otec:
„Ups, synu nerad ti to říkám, ale Monika je taky tvoje sestra.“

Stalo se to ještě několikrát a syn byl velmi rozzlobený, a proto šel s pláčem rovnou za mámou. Syn:
„Mami, jsem velmi rozzlobený na tátu! Zamiloval jsem se do šesti děvčat, ale nemůžu s nimi ani na rande, protože náš táta je prý taky jejich tátou!“

Máma obejme syna a říká:
„Zlato, můžeš jít na rande s kým jen chceš. Neposlouchej ho. Není to tvůj otec.“